Farman Goliath: Vzdušný goliáš, kterým létali Čechoslováci

Dopravní letadla patří k největším symbolům technického pokroku lidstva 20. století. Od letounů z latěk, drátů a plátna pro pár cestujících se rychle proměnila ve velkokapacitní stroje.

Létání po francouzsku

Dvoumotorové francouzské letadlo vyvinuté v posledním roce první světové války jako těžký bombardér mohlo nést až 1 000 kg bomb. Ještě v době jeho testování válka skončila a stroj byl přestavěn na dopravní. V atmosféře vyhládlé, ale konečně i mírem ovládané Evropy slavila továrna bratří Farmanů s „Goliáši“ obchodní a provozní úspěch. Kapacita 12 cestujících byla v té době nepředstavitelné číslo, neboť většina společností začínala s dopravou jedné maximálně dvou osob. Na svůj první civilní let se Farman F-60 vydal v únoru 1919 z Paříže do Londýna. Protože v Británii tehdy ještě nebylo civilní létání povoleno, cestovali v něm pouze vojáci.

Trup byl rozdělen na dva salony. Vepředu, v bohatě prosklené přídi, seděli čtyři cestující, za nimi, ve vyvýšeném otevřeném prostoru pilot s mechanikem, kolem kterých se procházelo do zadního salonu pro osm pasažérů. Letoun dokázal vystoupat do úctyhodných pěti kilometrů, ale rychlost tohoto jinak dobře ovladatelného stroje nepřesahovala 120 km/h, a tak byl při silnějšímu protivětru pomalejší než rychlík. V roce 1924 zakoupilo Československo licenci na výrobu osmi kusů Farmanů F-62, které byly po čtyřech vyrobeny v továrnách Avie a Letov. Přestože tehdy již šlo o zastaralé stroje, u ČSA (Československých státních aerolinií) a ČLS (Československé letecké společnosti) úspěšně létaly až do roku 1932.