Dámská stránka Versailles: Jak si žil slavný zámek za dob Marie Antoinetty?

Na počátku 17. století bylo Versailles malou vesničkou zhruba dvě desítky kilometrů od Paříže, obklopenou močály. Ludvík XIII. do zdejších lesů rád jezdí na lov. Aby měl veškeré pohodlí, nechá si tu v letech 1623 – 1624 postavit lovecký pavilon, který o deset let později jeho architekt Philibert Le Roy přestaví na pohodlný zámeček z cihel a kamene. Teprve Ludvíkův syn Ludvík XIV. tady vybuduje palác snů.

Nejslavnější obyvatelka

Naplno si sídla užíval především králův vnuk Ludvík XVI.! Spolu s ním se sem nastěhuje i jeho manželka – rozporuplně vnímaná Marie Antoinetta. Žena milovaná i nenáviděná versaillskými branami poprvé projela 16. května 1770.

Budoucí královna se narodila 2. listopadu 1755 rakouské císařovně Marii Terezii. Princezna byla v necelých patnácti letech provdaná za francouzského následníka trůnu, o rok staršího Ludvíka. Jejich vztah byl zpočátku komplikovaný, zejména proto, že mladí manželé měli potíže s intimním životem, tedy abychom byli zcela konkrétní – ještě několik roků od svatby mezi nimi doslova žádný intimní život neexistoval. Až po sedmi letech si královnin starší bratr Josef II. s oběma promluvil a zjistil, že Ludvíka trápí tzv. fimóza, čili deformace předkožky. Tu odstranil jednoduchý chirurgický zákrok. Ne, že by se vztah krále a královny rázem změnil v uragán vášní, ale ti dva se postupně stále těsněji sbližovali.  Byli přinejmenším blízkými přáteli a měli se rádi. A to přesto, že si Marie Antoinetta po čase pořídila milence Axela Fersena, kterého opravdu milovala.

Každopádně, první královské dítě se narodilo 19. prosince 1778. Byla to milovaná Madame Royale – Marie Terezie Šarlota. Pro Antoinettu byla zklamáním, protože toužila po synovi. Přesto o holčičku vzorně pečovala a dokonce ji i sama kojila. Následník trůnu se ale narodil už 22. října 1781. Ludvík Josef Xaver byl sice hodně podobný Axelovi Fersenovi, s tím si ale nikdo hlavu příliš nelámal. Brzy se narodil ještě další syn, a po té ještě holčička, která však byla znetvořená a po pouhých jedenácti měsících zemřela.

Úkryt pro královnu

V té době už královská rodina nebyla mezi lidem ve velké oblibě. Královna poddané iritovala.  Ludvík své veselé a bezprostřední manželce rád dopřával veškerý luxus a zábavy, které ji těšily. Je nutno říct, že Marie Antoinetta si opravdu dokázala užívat fakt, že je nejmocnější ženou dvora, hýčkanou a rozmazlovanou. Versailles snad nikdy nežily tak, jako za jejího panování.

V zámku měla královnička své komnaty, kde přijímala hosty, poskytovala audience, jedla a zkoušela si šaty… Ač to možná zní neuvěřitelně, Marie Antoinetta byla z rodného rakouského dvora zvyklá na mnohem skromnější poměry a také větší míru soukromí, než poskytoval dvůr francouzský. Nedostatek intimity těžko snášela. Její manžel jí proto v roce 1774 daroval Malý Trianon v zámeckém parku, kam královna zvala jen nejbližší přátele.

A kam se královna uchylovala, když i Malý Trianon byl příliš hlučný? Nedaleko svého zámku si v roce 1783 nechala vystavět vlastní malou vesnici Hameau – sem si chodila hrát na prostou venkovanku. Kolem rybníka vystavěla mlýn, stáje, mlékárnu… Nechyběla samozřejmě ani pole nebo zelinářské zahrady. Celkem zde stálo jedenáct domů, pět z nich využívala přímo královna a její hosté. Ve čtyřech dalších se pak nacházela farma, sýpka, holubník a mlékárna. Ta zpracovávala mléko od zdejších osmi krav a deseti koz. V páté budově se vařilo pro panstvo a v šesté žili sloužící, bez kterých se královnina družina neobešla ani tady, „na venkově“.

Madame Deficit pod gilotinou

Všechny Antoinettiny zábavy a záliby stály spoustu peněz. Co třeba její garderoba?! Nechává si šít na tři stovky modelů ročně! A to už vůbec nehovoříme o špercích, večírcích, plesech, hazardních hrách a údržbě veškerých královských nemovitostí – v čele s Versailles. Královně se mezi poddanými začíná přezdívat Madame Deficit. Francouzskému lidu došla trpělivost. Antoinetta se snažila jít „do sebe“ a podnikala úsporná gesta, jako že si nechala vyspravovat své obnošené boty či podrážet staré boty, přestala také pořádat plesy… Státní úspory to však zachránit nemohlo.

Po dobytí Bastily, která byla symbolem despocie francouzské monarchie, 14. července 1789 začala Velká francouzská revoluce. Je to začátek konce starého režimu. Smete i krále Ludvíka a celou jeho rodinu. V říjnu 1789 rozlícený dav vtrhne do Versailles, kde zatkne jak panovníka, tak jeho manželku i děti. Cesta krále i jeho manželky končí na popravišti na pařížském náměstí Revoluce, dnešním place de la Concorde.