Život v zastaveném čase: Skromný život ultrakonzervativních Amišů

Amišové jsou skromní a pracovití lidé. Narazit na ně můžete především v amerických státech Pensylvánii, Ohiu, Indianě nebo v kanadském Ontariu. Dohromady jich není více než čtvrt milionu. Jako samostatná skupina se na konci 17. století oddělili od mennonitů. 

Na vousy nesahat

Ženaté amiše rozpoznáte díky jejich typickému plnovousu, který si začínají pěstovat od svatby. Kníry ovšem zavrhují – byly totiž běžnou součástí vizáže vojáků minulých staletí a symbolem násilí. Dámy i pánové preferují módu 19. století, u žen nechybí pokrývka hlavy.

Na případnou návštěvu se vybavte angličtinou nebo speciální, tzv. pensylvánskou němčinou. A raději si nenoste fotoaparát. Fotí se neradi, protože, jak praví pátá kapitola knihy Deuteronomium, „neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole (…)“. Podle toho vypadají i panenky malých děvčat – obličeje chybí.

Muž živí rodinu, žena je mu významem podřízena a stará se o děti. Těm ovšem podle amišů nadměrné vzdělání škodí a po patnáctém roce mají školu zakázánu. Ještě před dvacátým rokem je však někdy rodiče pošlou na zkušenou do světa, odkud se mladí dospělí, poučení o zkaženosti okolí, rádi vracejí domů. O tom, že někteří během svého výletu na určitou dobu podlehli volnému stylu života, raději moc nemluví a zůstávají dál věrni své výchově.

Pověstné pevné zdraví amišů se často připisuje zázračným lékům z receptů po prabábách, větší roli ale spíše hraje jejich životní styl. Obezitu neznají – však také pracují dlouhé hodiny na polích, bez traktorů, jen za pomoci koní a vlastních rukou. U počítače nesedí: pojítkem se světem je pro ně jediný telefon ve vesnici.

TIP: Amišové mají genetickou mutaci, která jim přidává 10 let života

Vody rozvíří jen kontakt se zákony vnějšího světa, někdy značně kuriózní. Deset dní natvrdo si loni v srpnu vysloužila skupina amišských mužů z Kentucky, když odmítla připevnit na své bryčky zářivé reflexní trojúhelníky, protože živé barvy jsou příliš rouhačské. Drobné pokuty ani přímluvy úředníků nepomohly a muži nakonec nastoupili do vězení ve svých nejlepších nedělních šatech. 

Mír komunity výjimečně naruší i vnitřní problémy. V nedávné době na sebe upozornil především Sam Mullet se svojí rodinou a dalšími věrnými, který vládl tvrdou rukou a odpůrcům nechával uřezávat vousy. Mezi amiši se ztráta plnovousu samozřejmě rovná neodpustitelné potupě.