Život na Marsu? Podle ruských vědců může existovat i blízko povrchu

Rudá planeta rozhodně není v současné době místem, které bychom označili jako prostředí vhodné pro život. V blízkosti rovníku zde sice během letních dnů stoupají teploty k příjemným 35 °C, průměrná teplota na povrchu planety je ale pouhých -63 °C. Během zimních měsíců pak v oblasti pólů padá až k -143 °C. Problémem je také nízký atmosférický tlak, odpovídající asi 1 % tlaku na Zemi, a také vysoká úroveň kosmického záření.

Až dosud panovalo mezi vědci všeobecné přesvědčení, že život mikroorganismů v takových podmínkách je jen obtížně představitelný. Jak ale ukázala nová studie vědců z Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova, skutečnost se od našich předpokladů může pořádně lišit.

Odolnější, než se čekalo

Vědci ve speciální klimatické komoře simulovali marsovské prostředí, do kterého umístili mikroorganismy. Ty pak vystavili různým hladinám gama záření. Výsledky ukázaly, že mikroorganismy disponují vysokou odolností vůči nízkým teplotám a tlaku.

Dávky gama záření měly sice na mikroorganismy výraznější dopad, nicméně ani vysoké dávky je nedokázaly zničit zcela. Počty bakterií se v porovnání s kontrolními vzorky snížily přibližně o dva řády, metabolicky aktivní buňky zhruba o trojnásobek. Organismy vystavené gama záření si navíc zachovaly relativně vysokou biologickou pestrost.

Podle vědců to znamená, že životaschopné mikroorganismy mohou na Marsu přežít v mnohem vyšší míře, než jsme doposud doufali. V místech chráněných před dopadem záření by hypoteticky mohly přežívat velmi blízko povrchu až 1,3 milionu let. Dva metry pod povrchem by podle všeho byly mikroorganismy schopné přežít 3,3 milionů let a v pětimetrové hloubce dokonce 20 milionů let.

Podle ruských vědců lze výsledky aplikovat nejen pro rudou planetu, ale i další tělesa Sluneční soustavy, a dokonce i objekty nacházející se za její hranicí.