Zikmundova rodina: Střípky ze soukromí Lišky Ryšavé
Po nepříliš vydařeném manželství s Marií Uherskou a její smrti roku 1395 zůstal Zikmund dlouho svobodný. Bylo zřejmé, že mocný panovník musí uzavřít nový politický sňatek a hlavně zplodit syna
Po dlouhém vyčkávání a několika nezdařených vyjednáváních padla jeho volba na Barboru Cellskou, dceru jednoho z jeho věrných uherských spojenců, hraběte Heřmana Cellského. Přestože Heřman nebyl příliš mocný muž, Barbořina matka pocházela z urozeného rodu, byla sestrou bývalé královny Alžběty, která po smrti svého manžela tak mocně ovlivňovala uherskou politiku.
Mladička nevěsta
Svatba se konala roku 1408 a přestože jí bylo tehdy pouhých čtrnáct nebo patnáct let, porodila svému čtyřicetiletému manželovi už o rok později dceru jménem Alžběta. Není žádných pochyb o tom, že jejím otcem je skutečně sám Zikmund, i když to bylo jeho dítě jediné a poslední. V dalších letech totiž Barbora získala pověst dost prostopášné ženy, která byla svému muži často nevěrná. To u urozených žen nebývalo ve středověku zvykem, na rozdíl od mužů. Budoucí papež Eneáš Silvius Piccolomini o ní napsal: „Byla to žena nesmírně smyslná.“ Nicméně Zikmund jí nevěru oplácel stejným dílem, takže to mezi nimi tak nějak zvláštně fungovalo.
Dcera Alžběta hrála jako jediná dědička důležitou roli. Zikmund ji provdal za svého dalšího spojence, mladého Albrechta V. Habsburského. Měl vřelý a přátelský vztah už k jeho otci Albrechtu IV., jemuž na smrtelné posteli slíbil, že se o syna postará. A skutečně to splnil. Albrecht zůstal jako jeden z mála středoevropských panovníků skutečně stálým a věrným spojencem Lucemburkovy politiky. Svému zeti pak Zikmund odkázal všechny své trůny: český, uherský i římský, ale Albrecht bohužel zemřel už dva roky po Zikmundovi roku 1439.
