19. června 1867 zazněly v Mexiku výstřely, které ukončily život dvou lidí. Zatímco se mexický císař Maxmilán Habsburský zhroutil poté, co mu kulky vnikly do těla, jeho žena Charlotta Belgická necítila nic. Propadla šílenství, které de facto uhasilo její další existenci, přestože jí bylo na pozemském světě dopřáno ještě dlouhých šedesát let. Z nevědomosti ji 19. ledna 1927 vysvobodila až smrt.
Jako by se opakovala smutná habsburská historie! Když roku 1506 zemřel Filip Sličný, podlehla jeho manželka Johana naplno svým démonům a zbytek života strávila v izolaci. Charlottě ale Maxmiliána nevyrval z náručí náhlý skon, nýbrž povstalci. Rakouský arcivévoda stál vždy tak trochu ve stínu staršího bratra Františka Josefa. Jeho ambice ho ale poháněly dál a spolu se svou neméně ctižádostivou ženou se neváhal ucházet o „horkou“ mexickou korunu. Brzy se začlo ukazovat, že její zisk byl jen Pyrrhovým vítězstvím.
TIP: Tragédie habsburského domu: Mexické dobrodružství arcivévody Maxmiliána
Charlotta se vydala získat pro svého manžela pomoc do Evropy, na francouzském dvoře však neuspěla a se stejným výsledkem dopadlo její počínání ve Vatikánu. A právě zde ji dostihlo zoufalství, které přerostlo v duševní chorobu. Popravu manžela republikánskou opozicí téměř nezaregistrovala. Zoufalá Charlotta strávila svá zbývající dlouhá léta na zámcích Miramare a Bouchout, kde také zemřela.
