Země zdivočelých krav: Posvátný dobytek ruinuje indické hospodářství

Strážník Javed Khan se pokouší nakrmit krávu, která se zabydlela na zadním dvorku policejní stanice. Jeho muži zvíře odchytili nedaleko silnice poté, co vláda indického státu Uttarpradéš požádala policii, aby šla obyvatelům příkladem a začala se starat o zaběhlý dobytek. Jedná se o další krok při řešení mnohaletých potíží s krávami, které nikdo nechce. 

Problém ještě vyhrotila nová nařízení o zákazu prodeje dobytka, což má zajistit, že se přestárlé kusy nedostanou na porážku. Krávy, které již nedávají mléko, a farmářům jsou tudíž k ničemu, tak končí „zaběhnuté“ v přírodě, kde se o ně nemá kdo postarat. „Předtím zvířata toulající se venku nikoho nezajímala,“ tvrdí Khan. „Teď nám lidé volají a upozorňují na ně.“

Předvolební šílenství

Porážka krav představuje v Indii velmi výbušné téma – ačkoliv je v některých státech legální, ve většině země platí její zákaz, a krávy se tedy často porážejí načerno. Situace vyvolává velké vášně a žene vodu na mlýn politiků. Současné zpřísnění pravidel vzešlo z iniciativy premiéra Naréndry Módího, kterého podporují hinduističtí nacionalisté. V zemi, jež se nyní ponořila do předvolebního boje, to způsobilo velký mediální poprask. 

Problém s dobytkem rozdělil Indii na dva tábory: Bezmála 80 % populace, čítající 1,3 miliardy obyvatel, tvoří hinduisté uctívající krávy; zbytek se převážně hlásí k islámu, který hovězím nepohrdá. Názorové rozdíly na to, zda se krávy jíst mohou, či nikoliv, už podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch stály život 44 lidí, zlynčovaných fanatickými uctívači sudokopytníků. 

V Uttarpradéši sice platí zákaz zabíjení krav, vláda však na jeho dodržování donedávna příliš nedohlížela. Nová nařízení ovšem podmínky chovu dobytka zpřísnila a mimo jiné připravila farmáře o možnost prodat krávy poté, co přestanou dávat mléko. Než by se o neproduktivní zvířata starali, hospodáři je raději vyženou. Nyní tak trpí nejen kožedělný průmysl, ale stěžují si rovněž zemědělci, kterým opuštěný dobytek devastuje pole. Paradoxně právě oni tvoří drtivou většinu Módího voličů a mezi 11. dubnem a 19. květnem přijdou k hlasovacím urnám.  

Krávy táhnou Indií

Osud zaběhlých krav rozebírají zprávy v novinách, sociálních médiích i v televizi: „Jistého muslima zabil dav kvůli podezření, že má v ledničce kus hovězího“, „Nový indický rychlovlak Vande Bharat se srazil s krávou“, „Po kolizi s krávou zahynul cyklista…“ Dokonce i bollywoodské filmové hvězdy zvažují, že se stanou tváří organizace na ochranu těchto zvířat. Mnohé z uvedených titulků se objevily v novinách nejlidnatějšího indického státu Uttarpradéš, kde je u moci Módího strana BJP (Bharatiya Janata Party) a kde čtyřicet milionů muslimů představuje asi pětinu populace. Tamní policie musela řešit i případ, kdy skupina 24 lidí obsadila základní školu, žáky i učitele vyhnala na ulici a „ubytovala“ v budově krávy. 

Tzv. gau rakshaks neboli „ochránci krav“ zesměšňují na internetu obchodníky s hovězím a snaží se apelovat na občany, aby se o zaběhlý dobytek starali. „Už teď kvůli krávám panuje v zemi napětí,“ tvrdí Himanshu, učitel ekonomie na univerzitě v Novém Dillí, který striktně vystupuje pouze pod jedním jménem. Podle jeho názoru je potřeba najít způsob, jak se stárnoucích turů zbavit. Odchyt a přemísťování do útulků přitom prý nepřipadají v úvahu. A dlouhodobé řešení podle něj vláda nemá. 

Státní dluh roste

Uttarpradéš je pro Módího předvolební kampaň klíčový, a navíc rozhoduje o největším počtu zákonodárců do parlamentu. Zároveň tam došlo k nejhorším náboženským potyčkám v historii země: Například v roce 1992 zničil dav hinduistů mešitu z 16. století a rozpoutal tím tvrdé střety, při nichž zemřely minimálně dva tisíce lidí, většinou muslimů. 

Módí tak musí najít způsob, jak se zavděčit tvrdému jádru hinduistů, ale zároveň také 260 milionům farmářů, které sužuje nápor krav i ochabující ekonomika. Během kampaně proto slíbil, že každý zemědělec s méně než dvěma hektary půdy dostane každoročně kompenzaci v přepočtené výši zhruba dvou tisíc korun. Indii tak „upsal“ k výdaji, jenž prohloubí státní dluh o 242 miliard korun. „Problém s krávami současné vládě zlomí vaz,“ myslí si zemědělec Jagvir Singh. „Zaběhlá zvířata jsou úplně všude a dělají nám ze života peklo.“ 

Oplotit a hlídat

Na území Indie žije zhruba každá pátá kráva planety. Zároveň asijská země představuje druhého největšího vývozce hovězího masa na světě. Loni však v důsledku vládních nařízení klesl export o 20 %, na 1,67 milionu tun masa. Zásahům se nevyhnul ani kožedělný průmysl, který zpracovává 13 % globální produkce kůže, z níž většina slouží k výrobě oděvů a obuvi. 

Dojnice žijí zhruba 12–15 let, mléko však obvykle dávají pouhých sedm. Každý rok tak v zemi přestávají být užitečné miliony krav a mnoho z nich, včetně nechtěných mladých býků, je ponecháno napospas osudu. Během posledního sčítání v roce 2012 pobíhalo po Indii zhruba 5,3 milionu kusů bezprizorního dobytka. Někteří farmáři své pozemky oplotili nebo najali hlídače, aby přežvýkavcům zabránili v přístupu na pole. Ne všichni si však mohou dovolit zaplatit v přepočtu přes 35 tisíc korun za zabezpečený hektar nebo 165 korun denně, jež si účtují strážci. 

Útulky nestačí

Ve vesnici asi sto kilometrů od Khanovy policejní stanice zkouší padesátiletý Ashok Kumar odehnat zdivočelé krávy od svého bramborového pole máváním klacku. Zvířata nakonec přejdou silnici a ocitnou se na pozemku Sunahariho Lala, ještě staršího farmáře, který už s nimi nic nezmůže – takže přijde o část úrody. „Trpíme kvůli vládě,“ tvrdí Kumar. „Pokud bychom krávy zaháněli nějak hruběji, můžeme skončit na měsíce ve vězení. Přitom za mřížemi by měli sedět ti, kdo dobytek vypouštějí do přírody.“ 

Problém spočívá ve výsostném postavení sudokopytníků v hinduismu (viz Matka všech krav). Pár návrhů na zmírnění situace se nicméně objevilo: Vláda státu Madhjapradéš například oznámila, že koupila 24,2 km² pozemků, kde vybuduje útulek pro nechtěná zvířata. S kalamitou v zemi však dané opatření příliš nepohne, neboť dá domov „pouhým“ sto tisícům krav. Opuštěný dobytek se také začne značit čárovými kódy a vznikne jeho databáze. Jistá snaha se odehrává rovněž na poli umělého oplodňování: Vědci se pokoušejí zajistit, aby se rodily hlavně krávy, a nikoliv býci.  

Dvacet korun denně

„V zemi chybějí útulky pro krávy a v současnosti se budují jen na papíře,“ tvrdí farmář Ramvir Singh. Podle něj tkví problém v tom, že se lidé neproduktivních turů tajně zbavují v noci. Země pak spoléhá na dobrovolníky, jako je Akhil Manglik, kteří provozují menší útulky – ten Akhilův pojme 350 zvířat. „Tohle místo je jako nemocnice pro krávy,“ tvrdí. „Jakmile se jednou zraněné zvíře ocitne v mé péči, do přírody už se nevrací.“

TIP: Úskalí sloního póla: Jde o sport, nebo obyčejné týrání zvířat?

Ekonomové spočítali, že chov jedné krávy vyjde v Indii v přepočtu na dvacet korun denně. Pochytat všechna opuštěná zvířata a dát jim nový domov by tudíž vyžadovalo minimálně 38,7 miliardy korun ročně. Uvedená částka přitom nezahrnuje prostředky na odkup půdy nezbytné pro jejich umístění.