Zdraví podle hodinek: Časnější jídlo snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob

V dnešní době se stále častěji setkáváme s tzv. chronovýživou, nedávno vzniklým odvětvím výzkumu, který se soustředí na faktor času v našem stravování. Doba, kdy během dne jíme, má totiž značný dopad na naše „vnitřní hodiny“ a tím i na celou řadu metabolických procesů a ve svém důsledku i na zdraví.

Významný vztah mezi dobou jídla a zdravím potvrzuje i nový výzkum, jehož výsledky nedávno zveřejnil vědecký časopis Nature Communications. Tým evropských odborníků v této studii využil data dlouhodobého projektu NutriNet-Santé, který od roku 2009 sleduje vztah mezi výživou a zdravím u více než 175 tisíc Francouzů.

Na době jídla záleží

Vědci z tohoto úctyhodného souboru dat vybrali účastníky, u nichž bylo možné propojit stravovací návyky a riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. Do studie jich zařadili celkem 103 389. Výsledky, k nimž badatelé dospěli, jsou až překvapivě alarmující a rozhodně představují námět k zamyšlení.

Ukázalo se, že za každou hodinu zpoždění při snídani narůstá riziko rozvoje kardiovaskulárních obtíží o nemalých 6 procent. Pokud si někdo dává snídani v 7 ráno a někdo jiný v 10 dopoledne, tak druhý z nich je vystavený o 18 procent vyššímu riziku vzniku kardiovaskulární choroby. 

TIP: Výzkum potvrzuje: Pozdější začátek vyučování zlepšuje docházku a výsledky

Pokud jde o poslední jídlo během dne, byl vztah mezi dobou jídla a kardiovaskulárními problémy ještě výraznější. Lidé, kteří jedí naposledy po 21. hodině, čelí o 28 procent vyššímu riziku cerebrovaskulárních událostí, jako je mozková mrtvice nebo aneuryzma, v porovnání s lidmi, kteří si poslední jídlo dopřávají do osmé večerní. Jde o první výsledky svého druhu, které ještě bude nutné důkladně ověřit na dalších dostupných souborech dat. Zatím se ale každopádně ukazuje, že na době jídla rozhodně záleží.