Zbrojovky zabrané Německem: ČKD - Tanky místo lokomotiv

V létě 1944 překvapil Spojence nový německý stíhač tanků Hetzer (Štváč). Novinku dodala pražská strojírenská firma ČKD, přejmenovaná nacisty na Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG (BMM). Podnik patřil mezi klíčové zbrojovky, které po březnové okupaci spadly nacistům do klína. Dosavadní šéf Emil Kolben (1862–1943) ho musel kvůli židovskému původu opustit. Němci ve výrobních halách rovnou převzali 150 kusů lehkých tanků LT vz. 38 určených původně pro čs. armádu.

Strojírny následně vyrobily celkem 1 316 těchto strojů, které pod označením PzKpfw 38 (t) A – G bojovaly až do roku 1942 na všech bojištích včetně Afriky podobně jako další původně československý tank PzKpfw 35 (t). Řadu tanků PzKpfw 38 (t) pak převzali nacističtí spojenci: rumunské i maďarské království či Slovenský stát.

• NÁZEV: Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG (BMM), Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD)
• ZAMĚŘENÍ: tanky, samohybná děla (původně lokomotivy)
• HLAVNÍ SÍDLO: Praha
• DOBA PŮSOBENÍ: 1921–2005
• NÁSTUPCE: 11 FITE

PzKpfw 38 (t) nedokázal s postupem války odolávat stále účinnějším kanónům sovětských i spojeneckých tanků, Němci se ale osvědčené konstrukce nechtěli vzdát úplně. Využili proto jejího vynikajícího podvozku pro koncept houfnic Grille H a M a také průzkumných, muničních a dalších speciálních vozidel, kterých vzniklo na 294 kusů. Zbrojovce BMM nacisté svěřili také výrobu improvizovaného stíhače tanků Marder III.

Prototyp sice vznikl ve firmě Alkett, ale samohybky vybavené kořistními sovětskými protitankovými kanóny ráže 76,2 mm nakonec vyráběla pražská továrna. Typ Marder III SdKfz 138 později Němci nahradili strojem Marder III SdKfz 138 M, protože sovětské kanóny došly. Nová samohybka už neměla otočnou věžičku, ale pevnou zadní nástavbu, ovšem také s otevřeným bojovým prostorem a 7,5cm dělem německé produkce.

Z výrobních linek BMM sjelo asi 500 těchto vozidel. Podvozky z čs. tanků LT vz. 38 sloužily Wehrmachtu i Zbraním-SS až do konce války, od jara 1944 v podobě zmíněného stíhače tanků Hetzer. Lehký obrněnec dostal už zcela uzavřenou korbu a 75mm kanón a na jeho výrobě se nyní podílela i Škoda Plzeň. Obě továrny vyprodukovaly celkem 3 185 těchto strojů, část z nich v poválečné době pro obnovenou čs. armádu. Vznikly také speciální varianty včetně vyprošťovacího stroje Bergehetzer nebo samohybné 15cm těžké pěchotní dělo 33/2 na podvozku tanku Hetzer.