Fotografie zachycuje zámek Velké Losiny, který neblaze proslul jako dějiště čarodějnických procesů. Po tři století byli vlastníkem Velkých Losin příslušníci mocného rodu Žerotínů, kteří tvrz postupně upravili do podoby renesančního zámku. Velkým Losinám přála skutečnost, že se během třicetileté války vyhnuly zpustošení švédskými vojsky. Stejně tak šťastně dokázali původně protestantští Žerotínové vykličkovat i z pobělohorských konfiskací. Vzhledem k tomu, že losinský pán Jan Jetřich ze Žerotína i jeho bratr Přemek aktivně podporovali stavovské povstání, je to s podivem. Císaře nakonec usmířili vlivní přímluvci, přestoupení členů rodu ke katolictví a vyplacení náhrad ve výši sto tisíc zlatých.
Losinský zámek a jeho interiér je dnes cenným dokladem renesanční architektury, protože většina podobných památek u nás byla přestavěna v barokním slohu. Stavební úpravy se sice nevyhnuly ani Velkým Losinám, nezměnily však jejich základní podobu. V první polovině 18. století do zámeckého areálu přibyla například rodová kaple a francouzská zahrada. Rozmařilý barok ale do Velkých Losin nepřinesl jen zvelebování. V letech 1678 až 1696 byly spojeny s monstrózním inkvizičním procesem proti čarodějnicím, jenž postihl celé Jesenicko a stal se inspirací k románu a stejnojmennému filmu Kladivo na čarodějnice.
Koncem 18. století se Žerotínové ocitli ve finančních problémech a roku 1802 prodali losinské panství Lichtenštejnům. Velké Losiny přestaly být stálým sídlem vrchnosti, což je zřejmě zachránilo před dalšími přestavbami. Lichtenštejnové zámek vlastnili až do roku 1945, kdy přešel do vlastnictví státu.
