Zachránci stromů: Obdivuhodné poselství amatérských ekologů z Číny

Kdyby Ťia a Ťia neměli nářadí, vypadali by jako zasloužilí veteráni na procházce. Přes svá tělesná postižení den co den vyrážejí do okolí své vesnice, aby zasadili nové stromy. V Číně, kde byla ochrana životního prostředí donedávna prázdným pojmem a ani dnes rozhodně nepatří mezi priority úřadů, dva postižení muži vědí přesně, co mají dělat, aby jejich potomci mohli dýchat zdravý vzduch. 

Spojenými silami

Podle všeho tento velký ekologický příběh začal náhodně zasazenou větvičkou, která se ujala: „Díky tomu, že stromek rostl, a díky propagačním spotům v televizi jsem postupně začal chápat, že výsadba stromů může zlepšit životní prostředí. S tím, jak naše stromy rostly, vyvíjel se i náš způsob myšlení,“ vypráví bezruký pěstitel Ťia Wenqi. 

Oba muži v posledních letech překročili padesátku. Výborně se doplňují. Společně dokážou přebrodit řeku, vykopat jámu a rostlinku po zasazení zalít. Starší z mužů byl částečně slepý od narození. O zbytky zraku jej pak připravil pracovní úraz v továrně. Jeho nerozlučný kamarád přišel o ruce ve třech letech, když se popálil o drát elektrického vedení. Své hendikepy ale oba v rámci své mise považují za výhodu. 

„Jsem možná slepý, ale díky citu v rukou jsem schopný urazit i desítky mil. Normální člověk může mít problém ujít třeba jen sto metrů, a to má oči otevřené dokořán. My lidé s postižením máme vytrvalost, která ostatním často chybí,“ vysvětluje slepý pěstitel Ťia Haixia.

Duchem zdraví

Ťia a Ťia takto do rodného údolí vyrážejí už třináct let. A za tu dobu vysadili více než 12 000 stromů. To vychází na dva a půl stromu každý den, v létě i v zimě. Je jasné, že se tihle dva chlapíci rozhodně neflákají. 

„Naše výsadba nemá příliš velký význam pro tuto generaci, naši potomci už ale budou žít obklopeni zelení. Jsme tělesně postižení, ale duševně zdraví a máme velký sen – odkázat kousek zeleně našim dětem,“ vysvětluje slepý Ťia. 

Z počátku jim nikdo nevěřil a většina je považovala za blázny. Provincie Che-pej má nádherné hory, daleko víc je teď ale známá kvůli silně znečištěnému ovzduší. A s tím, jak povědomí o životním prostředí roste, mají Ťia a Ťia stále více zastánců. Úřady jim daly kus půdy, finance i další materiální podporu. Lidé z vesnic jim zase ochotně pomáhají udržovat nářadí. 

Přesto si oba amatérští ekologové umějí představit větší podporu. „Jednoduše doufáme, že lidé se přidají k našemu hnutí a přispějí tak k tomu, aby byla naše planeta zelenější,“ svěřuje se bezruký Ťia.

Ťia, který nic nevidí, má nově přislíbenou operaci, která by mu část zraku mohla vrátit. Jedním dechem ale dodává, že svého druha nikdy neopustí a ve své originální misi bude pokračovat dál.