Za císaře a vlast: Jak vypadaly odvody do armády v habsburské monarchii
Hlavní část rakousko-uherské armády tvořily pěší, dělostřelecké a jízdní útvary, které byly doplňovány podle územního principu
Celá monarchie byla rozdělena na šestnáct územních celků, z nichž pocházelo mužstvo šestnácti sborů pozemního vojska. Území každého sborového velitelství bylo rozděleno na okresní doplňovací velitelství.
Formování útvarů
Každé dodávalo armádě mužstvo pro jeden pěší pluk. Dva nebo tři pluky se spojovaly do pěší divize, k divizím a sborům se přidělovaly dělostřelecké a jezdecké jednotky. Na územním základě se doplňovaly také jednotky zeměbrany, která podléhala jednotlivým velitelstvím sborů. Území Čech se dělilo do dvou sborů (IX. litoměřického a VIII. pražského), Slezsko a severní Morava náležely k I. sboru krakovskému, jižní Morava k II. sboru vídeňskému.
Celé Čechy, Morava a Slezsko byly rozděleny do dvaceti čtyř okresních doplňovacích velitelství. Na frontu z českých zemí odjížděly čtyři pěší divize (pražská, josefovská, plzeňská a terezínská) a sedm dalších českých pluků tvořilo značnou část dalších tří pěších divizí (brněnské, olomoucké a krakovské). Z českých zemí se utvářely ještě dvě zeměbranecké pěší divize (pražská a terezínská) a pět dalších zeměbraneckých pěších pluků bylo zařazeno k dalším dvěma zeměbraneckým pěším divizím (brněnské a krakovské). Z Čech a Moravy pocházelo též osm pluků polních kanónů, dva pluky polních houfnic, devět dragounských pluků, jeden pluk hulánů a devět pluků polních myslivců, domobranecké jednotky, vozatajstvo a řada dalších zvláštních jednotek.
