Z Chicaga do Prahy aneb Triumfální návrat Čechoameričana Tonyho Cermaka

Před 86 lety, v létě 1932, navštívil Československo zřejmě nejznámější Čechoameričan, starosta Chicaga Antonín Čermák. Byla z toho velká sláva, rodáka čekalo mnoho cestování a setkání včetně audience u prezidenta Masaryka

10.07.2018 - Martin Nekola



Antonín Josef Čermák se narodil 9. května 1873 na Kladně do rodiny horníka. Otec se rozhodl zkusit štěstí za oceánem, když synkovi byly necelé tři roky. Od dětství musel pracovat v továrně a uhelných dolech, později jezdil s povozem, obchodoval s realitami. Popularita mezi chicagskými Čechy, kteří hned v několika čtvrtích zaujímali většinu obyvatelstva, předurčila Čermáka k politické dráze. V dubnu 1931 dosáhl na nejvyšší funkci starosty a zahájil tažení proti mafii, zavedl sociální reformy, snížil nezaměstnanost. O jeho úspěších se dozvídali též v Československu, a když se rozneslo, že má navštívit starou vlast, každý toužil starostu Čermáka spatřit. 

Nadšení Pražanů

V červenci a srpnu 1932 podnikl spolu s dcerou, zetěm, vnučkou a osobním lékařem velké turné po Evropě, během něhož navštívil sedm různých zemí, primárně aby propagoval světovou výstavu „Století pokroku“, která měla začít v Chicagu následujícího jara. Mezi zastávkami nemohla chybět ani stará vlast.

Dne 4. srpna 1932 nejprve přicestoval do Karlových Varů, aby se krátce zotavil v lázních. O čtyři dny později pokračoval do Prahy, kde se mu dostalo triumfálního uvítání již na nádraží. Davy jej provázely i na Václavské náměstí. Ubytoval se v grandhotelu Šroubek (dnes Evropa) a neutichající nadšené skandování musel uklidnit improvizovaným projevem k Pražanům na balkoně. Téhož večera promluvil do rozhlasu a fascinoval posluchače svou plynnou češtinou. Pokoušel se napravit pověst Chicaga coby ohniska zločinu celé Ameriky, zdůrazňoval, že jde o čtvrté největší české město na světě. 

V metropoli absolvoval četné schůzky s politiky, načež se přesunul do svého kladenského rodiště. Byl dojat, že jeho rodný domek zářil výzdobou a změnil se v malé muzeum. Několik cestovních kanceláří dokonce proměnilo Čermákovu cestu ve výnosný byznys. Kamkoliv se kolona hnula, pronásledovaly ji s vyhlídkovými vozy obsazenými klienty. O notné dávce podnikatelského talentu a drzosti svědčil i fakt, že organizátoři této atrakce se pak pokusili naúčtovat náklady za benzín pražskému magistrátu.  

Garden party u Masaryka

Další týden se Čermák otočil v Plzni, kde domluvil obchodní spolupráci se Škodovými závody a pivovarem, a v Bratislavě. Po krátkých zastávkách ve Vídni a Budapešti vyrazil do Bystřičky u Turčianského Svätého Martina (dnes Martin) na pozvání T. G. Masaryka.

TIP: Baťovský zázrak: Jak dostal Jan Antonín Baťa firmu na vrchol?

Prezident uspořádal na počest hosta garden party a poté spolu několik hodin v soukromí rozmlouvali. Další štací byl Zlín a prohlídka Baťových závodů. Tím výlet skončil a Čermák odjel do Varšavy. V polovině září 1932 se vrátil do Chicaga a intenzivně korespondoval se všemi osobnostmi, které v Československu potkal.

Čermák měl velké plány, jak by mohla republika spolupracovat s rozvíjejícím se městem na břehu Michiganského jezera. Nicméně zasáhl osud a starosta se nedočkal ani zahájení výstavy, na kterou v Evropě lákal. Necelé tři měsíce předtím, 6. března 1933 zemřel v Miami následkem střely z hlavně atentátníka.  

  • Zdroj textu

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií

    Archiv redakce


Další články v sekci