Xenie a Olga: Sestry popraveného cara Mikuláše II. strávily život v exilu

Osmnáctého května 1868 se v Alexandrovském paláci v Sankt Petěrburgu narodil carevně Marii Fjodorovně a caru Alexandrovi III. syn Mikuláš, první z jejích dětí, a tedy i pravděpodobný následník trůnu. Postupně jej následovali ještě tři další bratři a dvě sestry. Rodiče a děti spojovala rozsáhlá korespondence – Marie Fjodorovna i Alexandr III. své děti upřímně milovali. 

Sestry exulantky

Obě Alexandrovy dcery, Olga i Xenie, se shodně dožily roku 1960. Xénie nesnášela války, věnovala se hlavně charitě a spravovala také Institut dívčího vzdělávání. Její manžel Alexandr, řečený Sandro, byl mimo jiné velký průkopník letectví, kterému se ovšem v poválečném exilu věnoval s mnohem větším zápalem než rodině a manželský pár začal kvůli tomu brzy žít odděleně. Xenie v exilu žila chudým životem a často se musela obracet na pomoc britské královské rodiny. 

Ani Olgu nečekal nudný život. Její první manžel byl pravděpodobně homosexuál či asexuál – patnáct let nedošlo k naplnění sňatku, přesto se ale s Olgou odmítal rozvést. Až roku 1916 car Mikuláš II. sestřin sňatek anuloval a ta si o měsíc později vzala Nikolaje Kulikovského, důstojníka jízdy. S ním se vídala (zprvu striktně přátelsky) také patnáct let. Po revoluci ale musel Nikolaj coby příliš blízký příbuzný cara odejít z armády, načež pár opustil Rusko a odešel k příbuzným do Dánska, kde žili v blízkosti Marie Fjodorovny.

Po smrti Marie Fjodorovny bylo její sídlo prodáno a za svou část zděděných financí si Olga s Nikolajem koupili statek, kde chovali koně i dobytek. Jejich dva synové vyrostli jako farmáři a vyprávění o životě v Petrohradu pro mělo příchuť těžko uvěřitelných pohádek.

TIP: Umlčená generace: Jací byli členové carské rodiny Mikuláše II.?

Statek rodina opustila až v roce 1948, kdy se z obav před rozšiřující se sférou vlivu SSSR raději přesunuli do Kanady. Tam se nejprve také pokoušeli farmařit, synové ale brzy odešli a Nikolaje začaly trápit bolesti zad, při jejichž léčbě se dokonce upnul i k homeopatii. Pár se přestěhoval do malého bytu na torontském předměstí, kde spal později již bolestí zcela paralyzovaný Nikolaj v obývacím pokoji na gauči, zatímco Olga nocovala v ložnici. Nikolaj zemřel roku 1958, Olga o dva roky později. Pochováni jsou vedle sebe na hřbitově v Torontu.