Vyhozený místodržící Vilém Slavata: Šlechtu bránil navzdory defenestraci

Politický protest formou defenestrace byl záležitostí rychlé akce významných šlechticů. Jaký osud stihl královského místodržícího Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka?




Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka patřil mezi čelné představitele katolické strany. Kariéru mu umožnil sňatek s bohatou dědičkou statků pánů z Hradce. Stal se karlštejnským purkrabím a královským místodržícím. Ze svých těžkých zranění po defenestraci se zotavil a během stavovského povstání nebyl dále perzekvován. Rozhodnutí nové vlády třiceti direktorů komentoval slovy, že byl ušetřen podobně jako zloděj, se kterým se utrhla oprátka. Musel ale podepsat revers, kterým se zavázal, že na nikom nebude vykonávat pomstu a nebude se dále angažovat ve veřejných záležitostech či zemských úřadech. Nakonec stačil ujet z Prahy na zámek Duchcov ještě před tím, než se sněm postavil proti Habsburkům. 

Pasovský exulant

Po útěku ze země pobýval v biskupském Pasově, kde se shromáždilo jádro katolického exilu kolem Jaroslava Bořity z Martinic. V exilu nemusel žebrat o milodary, neboť do Pasova mu poslové z jeho českých statků vozili peníze a potraviny. Po porážce stavovského povstání neschvaloval císařův postup vůči českým zemím, proto odmítl nastoupit do úřadu prezidenta české komory a asistovat v tvrdém postupu vůči českým stavům. Dokonce císaře vyzval, aby se přestěhoval do Prahy a sám řídil české záležitosti. Dvůr se ho marně snažil jmenovat do komise, která rozhodovala o osudu moravských rebelů, a učinit z něj moravského zemského hejtmana. 

Vysoce urozený

Slavata byl sice loajální k panovníkovi, ale zároveň zůstával představitelem české šlechty, která byla zvyklá podílet se na vládě. Vrátil se do země a převzal úřad až poté, co císař přislíbil, že obnoví standardní fungování zemských úřadů. Jako odměnu za své postoje přijal povýšení na říšského hraběte s právem na predikát „Vysoce urozený“ a polepšení erbu přidáním červeného štítku se stříbrným břevnem a třemi písmeny F M R symbolizujícími jména panovníků, jimž nový hrabě věrně sloužil.

Císař mu ale jeho oponování neodpustil, takže například Slavatu nepodpořil, když usiloval o zisk konfiskátů Vodňany a Hluboká nad Vltavou nacházejících se v okolí slavatovské jihočeské domény. Slavata přesto svou doménu rozšířil, mimo jiné koupil panství Červená Lhota. 

TIP: Albrecht z rodu Valdštejnů: Jaký byl původ vojevůdce z třicetileté války?

Kariéru Vilém Slavata ukončil jako nejvyšší kancléř, tedy jako nejvlivnější zemský úředník. Patřil mezi úhlavní nepřátele a osnovatele zkázy generalissima Albrechta z Valdštejna. Jeho rod vymřel v roce 1712 a po přeslici bychom mezi jeho potomky nalezli například nejbližšího spolupracovníka Marie Terezie, knížete Kounice.


Další články v sekci