Vražda kvůli vyššímu cíli: Tohle jsou nejslavnější atentátnice v dějinách

Že by se tyto ženy dokázaly chopit zbraně, to očekával málokdo. A tím méně jejich oběti. Kdo byly nejslavnější atentátnice v dějinách

13.09.2018 - Judith Krulišová



Podstatu ženy dlouhá staletí definovali muži. Žena pro ně byla milenkou, matkou, sestrou, dcerou. Někdy byla ale i démonizovaným nepřítelem, který je schopný čehokoliv. Představa o ženě, která dává život, se tak rychle střídá s tou, která ho bere. Žena teroristka zůstává tajemstvím opředenou postavou přicházející z hlubin historie. Její činy vyvolávají šok, zděšení, strach, nepochopení. Proč a ve jménu čeho se na pohled křehká žena chopila zbraně a rozhodla se vraždit své politické oponenty? 

Atentát ve vaně

Událostí, která umožnila zrod moderního terorismu, byla rozhodně Velká francouzská revoluce. Vždyť právě k revolučnímu teroru z roku 1789 termín odkazuje. A právě vprostřed revolučního běsnění, v roce 1793, se mladá dívka rozhodla svrhnout jednu z nejvlivnějších postav revoluce – Marata. Jean Paul Marat byl původním povoláním lékař, který po vypuknutí revoluce zanechal praxe a plně se ponořil do revoluční vřavy. Charlotte Corday měla rok po vypuknutí revoluce krvavé řežby akorát tak dost, na gilotině už se dávno neřešily velké problémy, ale osobní spory zaštítěné revolučními hesly. Věděla, že Marat trpí kožní chorobou, a tak většinu dne tráví v lázni. Nechala se Charlotte ohlásit jako ta, která Maratovi nese informace o připravovaném spiknutí – ale jakmile přišla, vytáhla z šatů nůž a několikrát fanatického obhájce revolučního násilí bodla do hrudníku. Za vraždu skončila na popravišti o pouhý týden později. Její useknutou hlavu rozvášněný dav fackoval.

Anděl pomsty z Ruska

Věra Zasulič byla ruská revolucionářka z dobře situované rodiny. Abyla to právě ona, která vlastně dala terorismu, tak, jak ho známe, vzniknout. Její atentát na petrohradského guvernéra Fjodora Trepova je považován za první moderní teroristický čin. V lednu roku 1878 si Věra oblékla svoje nejlepší šaty, na hlavu si nasadila elegantní klobouček a přes obličej si přetáhla síťku. Ruce v kožených rukavičkách vsunula do rukávníku, v němž skrývala své velké tajemství. Nechala se uvést do kanceláře obávaného úředníka, na jehož rozkaz byl zmrskán politický vězeň Alexej Bogoljubov a čekala na vhodnou příležitost.

Trepov byl okouzlen Věřinou krásou a nevěřícně na ni hleděl, nechápal, co zrovna ji k němu dovedlo. Na vysvětlenou mu dívku podala dopis. Když se do něj Trepov se zájmem začetl, vytáhla Věra z rukávníku pistoli a šestkrát na krutého guvernéra vystřelila. Byla obviněna z pokusu o vraždu, protože Trepov její útok přežil. “Z hlediska morálky jsem musela pomstít nespravedlnost, nejsem vražedkyně, jsem teroristka”, hájila se u soudu. A soud? Osvobodil ji! Dokonce ji ze soudní síně údajně vynesli na ramenou a provolávali jí slávu. Kdoví, jestli tím nebyl jen přiživen mýtus Věry jako anděla pomsty, Věra Zasulič se každopádně stala národní hrdinkou.

Lenin musí zemřít!

Fanny Kaplan byla ruská revolucionářka, členka Strany socialistů revolucionářů. Dívka byla za své politické názory, ale hlavně za pokus o atentát, zatčena ještě jako mladá a trest v podobě nucených prací si odpykávala ve společnosti podobně smýšlejících dívek a žen. Revoluce v roce 1917 ji osvobodila a Fanny se rozhodla zneškodnit toho, koho považovala za zrádce revoluce, za lháře a vraha. Připravovala se na atentát na Vladimíra Lenina. Odjela do Moskvy, kde měl mít Lenin projev před davem dělníků v jedné z tamních továren.

TIP: Vražedkyně s modrou krví aneb Ženy, se kterými nebylo radno si zahrávat

Ve chvíli, kdy Vladimír Uljanov plamenně řečnil a nenechal na československých legionářích, kteří tou dobou bojovali na transsibiřské magistrále, niť suchou, vystřelila na něj Fanny z pistole. Tři rány ho těžce zranily, jedna dokonce prošla čelistí. Fanny byla okamžitě zatčena obávanou tajnou policií Čekou a vyslýchána. Jména svých kompliců neprozradila a o několik dní později byla v sedmadvaceti letech zastřelena. Její tělo nechal vložit do sudu a zapálit stejný muž, který vydal rozkaz k popravě carské rodiny. Atentát Fanny Kaplan se stal pro Lenina záminkou k rozpoutání tak zvaného Rudého teroru. 

  • Zdroj textu

    100+1 historie Speciál

  • Zdroj fotografií

    Archiv redakce


Další články v sekci