Zatímco na počátku 80. let 17. století slavila po bitvě u Vídně celá Evropa vítězství nad Osmanskou říší, daleko na východě sultán zuřil. Potupu, kterou v mezinárodním měřítku utrpěl, měl 11. září 1697 napravit jeho syn Mustafa II.
Bohužel se situace nejen opakovala, ale střet u Zenty se měl stát nejdrtivější porážkou Osmanů v historii. Na snahu sultána získat zpět území v Uhrách a Sedmihradsku odpověděli Habsburkové vysláním armády pod vedením Evžena Savojského. Jeho překvapivý útok u řeky Tisy znamenal smrt pro 30 000 tureckých vojáků. Nové uspořádání vzájemných vztahů upravila až jednání v Karlovicích, která na několik let nastolila mezi znepřátelenými stranami klid.