Vídeňský Schönbrunn: Od krásného pramene k císařskému sídlu

V Schönbrunnu se psala historie. V Čínském oválném kabinetě pořádala císařovna tajné konference se státním kancléřem Kounicem. V letech 1805 a 1809 ve zdejších komnatách sídlil Napoleon a v roce 1832 tu zemřel jeho syn Orlík. Roku 1815 tady zasedal Vídeňský kongres a v roce 1830 zde přišel na svět a roku 1916 i skonal císař František Josef I. A konečně v Modrém salónu Karel I. roku 1918 podepsal abdikaci a pohřbil Rakousko-Uhersko.

Krásný pramen

Na místě, kde byl zámek vystavěn, stával od začátku 14. století jistý Katterburg či Kattermühle, později přebudovaný na zámeček, který patřil klášteru v Klosterneuburgu. V roce 1569 jej pro lovecké účely koupil Maxmilián II. Místo si prý velmi oblíbil císař Matyáš, který tu podle legendy objevil pramen, u kterého dal vztyčit sochu nymfy a nazval jej Schönner Brunnen – Krásný pramen.

Z roku 1642 pak pochází dokument, v němž se celé panství poprvé nazývá Schönbrunn. Když zámeček při obléhání Vídně v roce 1683 zničili Turci, začal císař Leopold I., dědeček Marie Terezie, pomýšlet na prestižní letní palác. Na konci 17. století pro něj J. B. Fischer z Erlachu vypracoval projekt velkolepé barokní stavby, která svou skvostností měla překonat Versailles a reflektovat vzestup habsburského impéria.

První Fischerův návrh, podle nějž měl zámek stát na návrší, kde se dnes nachází Gloriette, ovšem svou grandiózností zaskočil i samotného císaře. Slovutný architekt, který si beztak brousil zuby na pokoření francouzských kolegů, jej tedy musel zredukovat a napodruhé jej umístil na úpatí kopce, blíže řece a městu, respektive tam, kde zůstaly základy loveckého zámku. Zámek i zahrady byly dokončeny asi do roku 1713, Leopold ale z velkého díla mnoho neviděl, zemřel o osm let dříve. Neužil si ho ani jeho syn Josef I., který podlehl náhle v necelých 33 letech neštovicím, a jeho bratra Karla VI. zámek obzvlášť nezajímal. Zato Karlova energická dcera Marie Terezie se pustila do velké přestavby.