Velký den Sissi a Františka Josefa: Jak vypadaly přípravy na svatbu století?

O jejich „náhodném“ seznámení, Františkově lásce na první pohled i okamžitých zásnubách v Bad Ischlu v době oslav císařových třiadvacátých narozenin v srpnu 1853 byly popsány tuny papíru. Ale co se událo ve dnech následujících? Idylka zatím pokračovala. František Josef se cítil šťastný jako nikdy předtím a i v následujících týdnech vzpomínal na „božský pobyt v Ischlu“. Díky růžovým brýlím dlouho neviděl, jak se veselá a bezprostřední Sissi ještě před svatbou mění… 

Přípravy na svatbu století

Okamžitě se rozproudila čilá korespondence mezi Mnichovem a Vídní, časté byly i Františkovy návštěvy u jeho vyvolené. Nikdy nepřijížděl s prázdnou. Pokaždé své lásce přivezl nějaký dárek či krásný šperk. Jenže v té době se naplno začaly projevovat Alžbětiny mezery ve vzdělání. Musela se podrobit rozsáhlému výukovému programu. Nebylo toho málo, co měla za necelý rok dohnat! Vždyť na roli císařovny se připravovala její sestra Helena. Dlouho se také jednalo o místu sňatku, zda to bude Mnichov či Vídeň. Mnichov se zdál málo reprezentativní.

Nic nebylo ponecháno náhodě. Počátkem března 1854 byla sepsána manželská smlouva. Max Bavorský, Sissiin otec v ní slíbil věno 50 000 zlatých, které František Josef navýšil o dalších 100 000 zlatých, čímž soukromé jmění budoucí císařovny pěkně vzrostlo. Kromě toho byla stanovena výše tzv. “jitřního daru“. Jednalo se o jakési odškodnění pro nevěstu, které ji mělo odměnit za ztrátu panenství o svatební noci. Na kolik si císař Sissiin věneček cenil? Na 12 000 zlatých!

Byla také stanovena částka 100 000 zlatých jako roční apanáž určená výhradně pro vlastní potřebu císařovny - a to i v případě, že by ovdověla. Pro srovnání - arcivévodkyně Žofie dostávala pouhou pětinu, tedy 20 000 zlatých. Naštěstí František Josef tři dny před svatbou zvýšil své matce příjmy na 50 000 zlatých měsíčně. A jen tak na okraj – v roce 1875, kdy František Josef neuvěřitelně zbohatl díky dědictví po svém strýci Ferdinandu Dobrotivém, navýšil Alžbětě apanáž na 300 000 zlatých!

Výbava neboli trousseau

Před svatbou dorazila do Vídně nevěstina garderoba. Dnes by nás možná ohromila, ale podle historiků to na tehdejší poměry a zvláště pro budoucí císařovnu příliš slavné nebylo. Zvláště kdybychom ji srovnávali s výbavou francouzské císařovny Evženie, která se vdávala o rok dříve. A vyloženě jako „chudá příbuzná“ by si Sissi mohla připadat vedle budoucí snachy Štěpánky Belgické, manželky syna Rudolfa. Jenže její otec byl nejbohatší evropský monarcha, belgický král Leopold II., a ten se přece musel ukázat!

Co tedy pětadvacet kufrů šestnáctileté Sissi obsahovalo? Především čtvery nádherné plesové šaty: dvoje bílé, jedny růžové a jedny blankytně modré poseté bílými růžičkami. Dále 17 večerních šatů, 14 prostších hedvábných šatů upnutých až ke krku, 19 letních šatů podle dobové módy bohatě zdobených květinovými výšivkami, černé šaty pro případný dvorský smutek a samozřejmě také nádherné svatební šaty s dlouhou vlečkou. Šatník byl doplněn 113 páry bot většinou ze sametu, atlasu či hedvábí, což prý na dlouhé nošení nebylo, a jen šesti páry kožených holínek.

Do Vídně také dorazily 3 krinolíny, 7 korzetů, 36 nočních košilek z batistu a krajek, 144 kusů spodního prádla, 168 hedvábných punčoch, 10 mušelínových či hedvábných nočních kabátků, 12 nočních čepečků, 72 spodniček, 24 nočních šátků na krk, 24 pláštěnek, 3 koupací košile a 16 klobouků. Hodnota garderoby se odhadovala na 50 000 zlatých, přičemž nejcennější kus, modrý sametový plášť se sobolími ozdobami a sobolím rukávníkem, byl darem od císaře. 

Cesta do Vídně

S bavorskou vlastí, Mnichovem a především s oblíbeným zámečkem Possenhofen se Sissi se slzami v očích rozloučila 20. dubna 1854, kdy se vydala v doprovodu rodičů a sourozenců do své nové vlasti. Cesta, trvající celé tři dny, vedla nejdříve z Mnichova do Straubingu. Tady všichni přesedli z kočáru na dunajský parník. Na každé zastávce je čekalo triumfální přijetí, slavnostní výzdoba, oficiální projevy a nadšené obyvatelstvo. V Linci se 21. dubna o překvapení postaral sám František Josef. Časně ráno nasedl ve Vídni na parník, aby Sissi v 18 hodin nečekaně a mimo protokol přivítal.

Budoucí císařovna pak plula se svou rodinou velkým kolesovým parníkem Franz Josef vyrobeným v Londýně. Byl senzací své doby a jeho vybavení bylo vskutku císařské a rychlost neuvěřitelná. Na stožárech vlály tři vlajky - modrobílá bavorská, červenobílá rakouská a žlutočerná habsburská. Na březích idylického údolí Wachau, tolik spjatého s rakouskými dějinami, se opět tísnily desetitisíce svátečně oděných obyvatel.

Když svatební společnost 22. dubna o čtvrté odpolední dorazila do Nussdorfu, nedočkavý ženich skočil na loď, aby svou drahou před zraky celého světa vzal do náruče a vášnivě políbil. Žádná habsburská nevěsta nebyla vítána s takovou pompou a nadšením jako Sissi. A ona? Musela se povinně usmívat, i když měla ze spousty lidí trochu strach a slzy na krajíčku.

Následující den vjel nevěstin průvod triumfálně do Vídně. Císař se u příležitosti své svatby ukázal! Udělil amnestii dvěma stům politických vězňů z dob revoluce roku 1848 a další stovce zkrátil trest na polovinu. Uděloval řády a na zmírnění bídy v zemi vyčlenil 200 000 zlatých. Čtyřicet párů, které se braly ve stejný den jako císařský pár, dostalo výbavu, každý po pěti stovkách zlatých. Chudí dostali zdarma chléb a dříví na otop, děti oblečení, všude se konaly slavnostní bohoslužby. Noviny pěly ódy o andělské kráse nové císařovny. Rakouská hymna na její počest dostala novou sloku…

Nastal svatební den 

Psal se 24. duben 1854. Přesně v devatenáct hodin začal v kostele sv. Augustina velkolepý obřad. Tradiční místo habsburských svateb osvětlovalo 15 000 svíček a bylo potažené červeným sametem. Velkolepému okamžiku byli přítomni všichni, kdo něco znamenali. Oddávajícímu kardinálu Rauscherovi asistovalo na sedmdesát církevních hodnostářů. Jeho projev byl květnatý a nekonečný! Ne nadarmo se mu říkalo kardinál tlachal. Láska císařovny podle jeho slov měla „pro císaře v moři panovnických starostí znamenat ostrůvek, který je pevným a pokojně se zelenajícím přístavem v bouřích a na kterém rozkvétají usměvavé růže a půvabné fialky.“ Vyčerpaná Sissi vše vnímala skrze závoj slz.

Po výměně prstýnků zazněly první salvy, které oznamovaly, že z Alžběty Bavorské se stala císařovna rakouská. Poté se svatební průvod odebral do Hofburgu, kde podle dvorního protokolu císařský pár uděloval první audienci a přijímal gratulace. Plachá a nejistá Sissi téměř nepromluvila. 

TIP: Slavnost jako z pohády: Svatební den arcivévody Karla a princezny Zity

Svatební den stále nekončil. V deset hodin večer konečně začala slavnostní večeře. Ač se pod vybranými lahůdkami stoly jen prohýbaly, vyčerpaná nevěsta neměla na jídlo ani pomyšlení. A tehdy došlo k prvnímu oficiálnímu faux-pas! Alžběta, nic netušíc o habsburské etiketě, si podle zvyku z domova u stolu sundala rukavičky. Dvůr oněměl. Ženich však z trapasu brilantně vybruslil - okamžitě si také sundal rukavičky a prohlásil, že to, co udělá císařovna, je zákonem. Do postele se Sissi dostala až po půlnoci. Na pravou svatební noc si ale císař musel počkat ještě dva dny!