Velké hmyzí zmrtvýchvstání vzácné strašilky
Na první pohled naprosto nehostinný kus skály uprostřed oceánu ukrýval ve svých útrobách jedinečný druh strašilky, který přírodovědci považovali za dávno vyhynulý. Teď se po světových zoologických zahradách šíří jeho kolonie a uvažuje se o návratu živočicha do volné přírody
Až do začátku 20. století býval ostrov Lorda Howea v Tasmanově moři proslulý svou populací obrovských strašilek (Dryococelus australis). Na rozdíl od dnešních domácích mazlíčků dorůstal tamní druh velikosti až 15 cm a měl zároveň velmi silné a mohutné tělo – v Evropě se mu dokonce říkalo „stromový humr“. Jednalo se o nejtěžší nelétající hmyz na světě a místní si jej oblíbili mimo jiné jako návnadu na ryby.
Černí pasažéři
V roce 1918 však poblíž ostrova ztroskotala britská zásobovací loď SS Makambo a její posádka se musela evakuovat do ráje strašilek. Spolu s námořníky se ovšem na souš dostaly i krysy, jež v obrovském hmyzu nalezly vynikající zdroj potravy. Oprava lodi sice trvala jen devět dní, když ale Britové odpluli, zanechali za sebou nechtěné hosty, kteří se následně postarali o vyhubení druhu. V roce 1960 byly strašilky oficiálně prohlášeny za vyhynulé.
Nicméně v roce 2001 objevili australští vědci David Priddel a Nicholas Carlile na nedaleké Ballově pyramidě v Tasmanově moři (viz Víte, že?) trus, který se velmi nápadně podobal tomu strašilčímu. A jelikož je tento hmyz aktivní hlavně v noci, rozhodli se oba muži vrátit se na místo po setmění.
Poslední, kdo přežil
Ke svému velmi milému překvapení posléze zjistili, že ve skaliscích žijí původní strašilky z ostrova Lorda Howea. Ve tmě vědci napočítali celkem 24 jedinců a šťastnou novinu o objevu dávno vymizelého hmyzu adresovali australské vládě. Zároveň si však vytyčili cíl ohrožený druh ochránit a rozšířit zpět do přírody.
Jednání a vypracovávání znaleckých posudků se nicméně táhlo. Pro začátek tedy vláda dovolila vyvézt z ostrůvku alespoň dva páry hmyzu. První byl svěřen do péče soukromého chovatele, ale po dvou týdnech strašilky uhynuly. Druhé dvě dostala melbournská zoo, pojmenovala je Adam a Eva a po počátečních komplikacích s nimi založila prosperující kolonii.
Velký návrat?
Už v roce 2008 měla zoo víc než 700 dospělých strašilek a v inkubátorech čekaly na svou chvíli tisíce nakladených vajíček. Opětovné „vyhynutí“ tedy již hmyzím gigantům nehrozí. Otázkou zůstává, zda by se měli vrátit do původního prostředí, které by se v první řadě muselo plošně deratizovat. Místní by se sice krys rádi zbavili, nejsou si však jistí, zda je chtějí vyměnit za obrovský hmyz. V současnosti proto zůstávají strašilky výsadou zoologických zahrad – vedle Melbourne plánují založení jejich kolonie také v San Diegu, Torontu a Bristolu.
Víte, že?
Přírodní izolace
Ballova pyramida je neobydlený ostrůvek v Tasmanově moři ležící 23 km od ostrova Lorda Howea. Představuje zbytek vulkánu, který dlouhá staletí obrušovalo moře – zůstala tak pouze extrémně příkrá skaliska s vrcholem ve výši 562 m.
