Umírající ráj botaniků: Kapská květenná říše je světovým unikátem
Botanici člení zemskou souš na šest oblastí na základě charakteristické skladby rostlinných druhů, jež se tam přirozeně vyskytují. Tzv. květenné říše většinou přibližně odpovídají hranicím kontinentů – ta Kapská však představuje výjimku
Ve srovnání se zbývající pěticí květenných říší je zmíněná oblast řádově menší: Zaujímá pouze cíp Jihoafrické republiky o rozloze zhruba 90 000 km², tedy asi jako Portugalsko. Přesto jde z botanického hlediska o světový unikát. Na takto omezeném prostoru se vyskytuje devět tisíc rostlinných druhů, z nichž více než dvě třetiny tvoří endemity. Přibližně stejný počet druhů bychom přitom našli v celé Evropě, která však dosahuje více než stonásobné rozlohy.
Některé tamní regiony náležejí z hlediska globální biologie či ekologie k natolik významným, že mezinárodní komise v roce 2004 rozhodla o jejich zápisu na seznam UNESCO. V následujících jedenácti letech se tak pod ochranou postupně ocitlo třináct lokalit, dohromady zahrnujících 12 % rozlohy Kapské květenné říše.
Tiché křoví
Vzhledem k charakteru místního horninového podloží, které pokrývá jen mělká půda chudá na živiny, se v oblasti téměř nevyskytují stromy. Jedinými zástupci dřevin tak zůstávají nízké křoviny zvané fynbos – v afrikánštině doslova „tiché křoví“ – kterých už botanikové popsali na 6 500 druhů. Dokážou prosperovat vzhledem k nižším nárokům na minerální látky, přičemž potřebnou výživu získávají díky pravidelným požárům. Vyhovuje jim také absence větších býložravců, kteří by jinak většinu porostu spásli. I další botanické druhy vykazují množství adaptací na subtropické klima a specifické prostředí: Řada z nich například přečkává období sucha pod zemí v podobě cibulí.
Vymírání v přímém přenosu
I s ohledem na zmíněné náročné podmínky je až s podivem, že se v Kapské květenné oblasti vyskytuje takřka pětina všech rostlinných druhů černého kontinentu.
TIP: Na vrcholu Afriky: Národní park Kilimandžáro ohrožují klimatické změny
Fytogeografickou lokalitu v okolí mysu Dobré naděje označují přírodovědci za jeden z pětatřiceti tzv. hotspotů biodiverzity, kde na malém území roste mimořádně rozmanitá flóra – byť ve více než v polovině případů zároveň velmi ohrožená. Podle odhadů dokonce Kapskou květennou oblast postihuje vůbec nejrychlejší vymírání druhů v globálním srovnání. Příčina tkví ve ztrátě původních biotopů, v invazi cizích druhů a v degradaci půdy.
