Tichá smrt na obzoru: Poklady v zahradách ve Versailles usychají

Klimatické změny si nevybírají, koho se dotknou. O tom se nyní přesvědčují i správci legendárních zahrad ve Versailles, kudy se kdysi procházeli francouzští králové. Ikonické stromy umírají a je třeba je nahrazovat novými druhy




Pěstěný majetek versailleského zámku byl navržen pro absolutního panovníka a přežil i Velkou francouzskou revoluci. Nyní ho ovšem ohrožuje klimatická změna. Habry shlížející na Velký kanál letos v létě odumřely a buky v zahradách Trianonu Marie Antoinetty vadnou. Znepokojivé je, že se nejedná pouze o odrůdy, které se v místě vysazovaly před staletími za Ludvíka XIV. – usychají i nově sázené stromy, jež měly globálnímu oteplování odolat.

„Láme mi to srdce,“ popisuje Alain Baraton, versailleský hlavní zahradník, s pohledem na uvadlé habry a padající listy kdysi půvabných kaštanů. „Musím zapomenout na historii a být pragmatický.“

Obvykle mírné počasí je v severní části Evropy čím dál teplejší a sušší, což zahradníky nutí přizpůsobit výsadbu 800hektarového parku měnícímu se podnebí. Majestátní jilmy, kaštany a břízy, jež si kdysi oblíbila i francouzská královská rodina, postupně nahrazují druhy, které budou lépe odolávat vyšším teplotám, novým parazitům a nestálým srážkám. Nutnost jednat zdůrazňuje také francouzské Národní výzkumné centrum: Zveřejnilo klimatický model dokazující, že planeta se ohřívá víc, než se původně očekávalo.

Smrt na obzoru

Stromy patří k hlavním přírodním „skladištím“ uhlíku. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že lesy dokážou absorbovat až 13 % emisí oxidu uhličitého, který vyprodukuje EU. Jenže častější sucha a stále silnější bouře porosty ohrožují. „Stromy mívaly stovky let na to, aby se přizpůsobily prostředí. Tento čas, který by jim umožnil adaptaci na nové klimatické změny, však už nyní nemají,“ vysvětluje Xavier Bartet z francouzské Národní lesnické agentury. „Když se ovšem přírodě nepřizpůsobíte, zemřete.“

Popsané následky se projevují v celé Evropě. Podle Gerta-Jana Nabuurse z nizozemské Wageningenské univerzity se předpokládá, že už uhynulo na 50 milionů smrků a další odrůdy jako modříny, duby a borovice čelí značnému poškození. Ve východním Německu začala borová klenba prudce hnědnout, protože se spodní voda momentálně nachází na nejnižší úrovni od roku 1961, kdy se začaly vést záznamy. Informaci zveřejnila německá služba DWD, jež se zaměřuje na počasí a klima. Spálené pařezy pak dokazují, že jsou požáry v přírodě čím dál častější. Asociace německých lesníků rovněž odhaduje, že loni v zemi uhynulo až 100 milionů stromů kvůli suchu a bouřkám.

Horký vítr ze Sahary

Evropa se musí s klimatickými změnami vyrovnávat obzvlášť: Místnímu počasí totiž dominuje tryskové proudění vzduchu, způsobené rozdílem teplot v různých zeměpisných šířkách. Vlhký vítr z Atlantiku obvykle přináší velké srážky, jež ekosystém udržují, jenže tající arktické ledovce způsobují v proudění výkyvy, které umožňují stále pravidelnější nápory horkého vzduchu ze Sahary. Vyšší teploty mění růstové cykly rostlin, takže například v Portugalsku kaštany v nižších polohách trpí, ačkoliv dřív na stejném místě prosperovaly.

Také bouřky poháněné vyššími teplotami představují problém. Rizika se jasně ukázala loni v říjnu, kdy na Itálii udeřila bouře o síle 200 km/h a zničila na 42 500 ha lesů. Přehradu Comelico poblíž rakouských hranic pokryly stromy, jež živel polámal na březích řeky Piavy. Po staletí se dřevo těžilo a vozilo na vorech do Benátek, kde se používalo na stavbu historických paláců. Ty časy skončily. 

Skandinávská řešení

Situace však není všude tak špatná. Například skandinávské země se s klimatickými změnami vypořádávají různě. Švédsko vysadilo víc stromů, než kolik se jich pokácelo od roku 1920, takže má v porovnání s počátkem 20. století dvojnásobek dřeva. Na druhou stranu vytanul nový problém, a sice již zmíněné lesní požáry. Ve Finsku klimatická změna růst stromů pohání, v Norsku se naopak mají na pozoru před extrémním počasím a šířením škůdců, jako jsou kůrovci. Aktivně proto řídí své zdroje dřeva například tím, že vysazují selektivně vyšlechtěné sazenice.

Vymírání lesů nám také může poskytnout obrázek, že se skleníkové plyny hromadí mnohem rychleji, než se zdálo. Zmíněné obavy vedly k rostoucímu tlaku veřejnosti, aby se konečně přijala určitá opatření. Dánská televize například odvysílala tzv. teleton, během nějž od diváků vybrala 2,4 milionu eur na vysázení víc než 900 tisíc stromů. V Rakousku pak jistý umělec vysadil na fotbalovém stadionu umělý les, aby zvýšil povědomí o vymírání zelených porostů. Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila ochranu životního prostředí za „nejnaléhavější výzvu“.

Riskantní pokus 

Zatímco evropští lídři se zavázali jednat, situaci komplikuje zpomalená ekonomika a obavy z financování. V Německu hrozilo kvůli letní vlně veder pokřivení dálnic a už druhým rokem se na ustupujícím Rýnu málem zastavila doprava. Vláda kancléřky Angely Merkelové se rozhodla investovat do klimatických opatření v přepočtu 1,4 biliardy korun. Země by tak měla splnit své závazky na snížení produkce skleníkových plynů v roce 2030.  

Náprava však nebude snadná. Snahy o zvýšení odolnosti lesů ve Francii zahrnují také opětovné vysazování dubů odrůdy cer a testování semen stromů ze sušších oblastí v centrálním údolí řeky Loiry, z nichž by se v budoucnu měly vyrábět vinné sudy. Popsaná opatření zatím ovšem představují pouhé výstřely do tmy. Ve Versailles uhyne až 50 % nových stromků už v prvním roce a pohrávání si s místním ekosystémem může mít zničující dopad na domácí odrůdy. Organizace jako Irská lesnická liga se přitom snaží zavádění nových druhů zastavit. 

„Vše, co děláme, je stále riskantní experiment,“ líčí Brigitte Muschová, vedoucí výzkumu klimatických změn pro Francouzskou lesnickou agenturu. „Jsme pod velkým tlakem, protože musíme pracovat rychle, a to na věcech, které jsou důležité především pro další generace.“

Tiché změny

Versailleská zahrada, jejíž správa každoročně utratí za údržbu kolem tří milionů eur, tvoří elitu evropských lesů. Širší realitu však můžeme spatřit za rezavým plotem na konci pozemku v Arboretu de Chèvreloup. Památkový park dostává z celkového rozpočtu Versailles méně než 5 %. Důsledky nízkých srážek a rekordního tepla jsou patrné v čím dál řidších korunách a na usychajících patagonských stromech.

TIP: Co přinese změna klimatu velkým městům? Podle nové zprávy Goldman Sachs vážné problémy

Francouzská lesnická agentura se snaží smutný osud odvrátit a spojuje se s kolegy v Evropě i Turecku. Cílem je vyvinout software, který dokáže určit, jaké odrůdy se budou muset sázet v nadcházejících letech. Program pracuje s nejhorším možným scénářem a podle nejnovější prognózy počítá s nárůstem teplot až o 5,3 °C. Dočká se také překladu do angličtiny, aby ho mohli používat odborníci z celého světa.

Ve Versailles se důkladně prověřuje, jak budou pozemky časem vypadat. Správa zámku vytváří databázi veškeré tamní vegetace, hmyzu i dalších zvířat. Stromy dostanou víc prostoru k zachycení vody v půdě a udržení vlhkosti. Cílem je uchovat ducha vznešenosti Krále Slunce i pro příští století. „Návštěvníci zámku si na první pohled žádných zásadních změn nevšimnou,“ uzavírá hlavní zahradník Baraton. „Přesto k nim tiše dochází.“


Další články v sekci