Apollonova fontána
Zobrazuje boha Slunce, který se vynořuje z vod, aby přinesl nový den. Sousoší vytvořil Jean-Baptiste Tuby podle návrhu prvního královského malíře Charlese Le Bruna.
Kuchyňská zahrada
Leží v historickém centru Versailles. Ludvík XIV. pověřil Jeana-Baptista de La Quintinie, aby místo bažiny známé jako „smradlavý rybník“ vybudoval kuchyňskou zahradu. Stejně jako za časů monarchie se tam i dnes pěstuje nejrůznější ovoce a zelenina.
Zámek krále Slunce
Zámek ve Versailles představoval od roku 1682 až do Francouzské revoluce sídlo královského dvora a vlády. Vznikl ve francouzském barokním klasicismu, od roku 1979 figuruje sídlo s parkem na seznamu UNESCO.
Latonina fontána
Ilustruje příběh Latony, matky Apollona a Diany, která chrání své dítě před urážkami rolníků z Lycie a prosí Jupitera, aby ji pomstil. Bůh se zavazuje proměnit obyvatele Lycie v žáby a ještěrky.
Kolonáda
Na jejím místě původně stával Jarní háj, navržený zahradním architektem Andrém Le Nôtrem v roce 1679. Už šest let poté však jeho práci nahradila kolonáda podle Mansartova návrhu: Tvoří ji 64 mramorových sloupů rozmístěných do kruhu a každý oblouk završuje hlava nymfy.
Hájek s obeliskem
Vytvořil jej Le Nôtre v letech 1671–1674 a později ho zcela přepracoval Hardouin-Mansart: Instaloval obrovský obdélníkový základ ve dvou úrovních s množstvím proudů, které utvářejí „tekutý obelisk“.
Oranžerie
V letech 1684–1686 ji vystavěl Jules Hardouin-Mansart, aby chránila choulostivé rostliny, ale také zapůsobila na návštěvníky. Na zimu se do ní ukládá víc než tisíc stromů, většinou citrusy, oleandry, olivovníky, palmy a granátovníky.
Zrcadlová fontána
Vznikla v roce 1672 a doplnila protější Královskou zahradu. Navzájem je odděluje alej a řada kaskádových architektonických prvků.
Dračí fontána
Patří k nejstarším ve Versailles a znázorňuje hrozivého draka, v nějž se proměnil had Python, kterého zabil Apollon svými blesky. Vodotrysk je nejvyšší ve versailleských zahradách – dosahuje 27 metrů.
