Tajemství faraóna Chufua: Co se skrývá ve slavné Velké pyramidě?

Donedávna jsme v pyramidě egyptského faraóna Chufua věděli o třech místnostech. Nejvýše se nachází králova pohřební komora určená pro uložení mumie samotného vládce. Vchází se do ní impozantní halou označovanou obvykle jako „velká galerie“. O něco níže je umístěna královnina pohřební komora a ještě níže pak podzemní komora.

Generace badatelů, snílků i naprostých šarlatánů věřily v existenci dalších prostor. Nahlédnout do nitra masy kamení však bylo dlouho mimo technické možnosti badatelů. Teprve moderní technologie daly pátrání reálný základ. 

Výsledky výzkumu mezinárodního týmu z roku 2017 vrátil teorie o utajené prostoře zpět do hry. Jejich měření bylo součástí rozsáhlého projektu ScanPyramid, v němž tým odborníků z mnoha vědních disciplín pod záštitou egyptského ministerstva památek zkoumal Chufuovu pyramidu různými technikami. Vědci sledovali pyramidu např. v infračervené oblasti záření.

Miony ve službách archeologů

Součástí výzkumu byla i měření nestabilních elementárních částic označovaných jako miony. Ty odpadají na Zemi z kosmu se stále stejnou intenzitou a procházejí i pevnými překážkami, jako jsou kamenné kvádry Chufuovy pyramidy. Některé částice v mase kamení přece jen uvíznou. Pokud je ale někde v masivu pyramidy prázdná prostora, mají tam miony o něco snadnější průstup a jejich ztráty se tak zmenší. Je to podobné, jako když za slabší zdí slyšíme z hovoru ve vedlejší místnosti více, než za tlustou zdí. Aby si vědci mohli být výsledky měření jistí, měřili průnik mionů pyramidou po dlouhou dobu a hned v několika různých úhlech. 

Během dvou let výzkumu vědci narazili na známky po skrytých dutinách hned několikrát. Pokaždé však šlo o poměrně málo objemné prostory a to otevíralo možnost, že se jedná o chybu v měření nebo o pouhou mezeru mezi kamennými kvádry. Nakonec ale narazili na tak významné nepravidelnosti v dopadu mionů na čidla měřících přístrojů, že už je jednoduše ignorovat nemohli. „Jsme si jistí, že v pyramidě je prázdná prostora a že má opravdu impozantní rozměry. A to, pokud víme, nikdo nečekal,“ ohlásil v tiskové zprávě vedoucí projektu ScanPyramide Mehdi Tayoubi. 

Velká prázdnota

Poprvé začali vědci tušit blízkost významného objevu už v roce 2016, když umístili do královniny pohřební komory detektor mionů dovolující trojrozměrné zobrazení hmoty nad ní. Očekávali, že se jim na snímcích jasně ukáže králova pohřební komora a velká galerie. Jenže snímek odhalil ještě něco jiného. „K našemu velkému překvapení jsme uviděli linii rovnoběžnou s velkou galerií a pochopili jsme, že jsme narazili na něco zásadního,“ říká Mehdi Tayoubi. 

Může jít o chybu? Vědci se rozhodli zahnat pochybnosti dalšími měřeními pomocí detektorů mionů pracujících na odlišném principu. Ta přinesla totožné výsledky jako výzkum z roku 2016. Nad velkou galerií se nachází prázdný prostor. Vědci se ho zdráhají označit za „komoru“, protože o jeho uspořádání a účelu netuší zhola nic. Začali mu proto říkat „Big Void“ čili „Velká prázdnota“. A tak ho také popsali ve studii publikované v prestižním vědeckém časopise Nature.

Velká prázdnota má průřez srovnatelný s Velkou galerií, která je široká asi 2 metry a vysoká skoro 9 metrů. Ve srovnání s Velkou galerií dlouhou bezmála 49 metrů se zdá Velká prázdnota o něco kratší. Měří asi 30 metrů. 

Poklad nikdo nečeká

Na rozdíl od předchozích „nálezů“ provázených od samého začátku pochybnostmi, se tentokrát odborníci vyjadřují o studii vesměs pochvalně a v reálnou existenci Velké prázdnoty věří. Nikdo si však nemyslí, že by se v nově objevené prostoře nacházely poklady srovnatelné třeba s obsahem hrobky faraóna Tutanchamona. 

„Objev podobných prázdných prostor nezmění náš pohled na dějiny starého Egypta,“ říká přední světový egyptolog Mark Lehner. „Mohou nám však prozradit ledacos nového o tom, jaké úsilí Egypťané vynakládali při zbudování pyramid.“

Lehner si dokonce nemyslí, že Velká prázdnota je zbudována z dokonale přiléhajících kamenných kvádrů. Z těch jsou stěny chodeb či pohřebních komor. Samotné nitro pyramid však podle Lehnera připomíná „spíše ementál než čedar“. Mezi jednotlivými kvádry nechávali stavitelé často velké mezery, které vysypali sutí. Tyhle mezery mohou být i tři metry široké. Objevitelé Velké prázdnoty ale namítají, že jimi odhalená prostora je mnohem rozměrnější. „Není to malá mezera a není to velká prostora vysypaná drtí a většími kameny,“ namítá člen výzkumného týmu Hany Helal z káhirské univerzity. „Je to velká, prázdná dutina.“

TIP: Čísla zakletá v kameni: Nerozluštěná záhada pyramid v Gíze

Lehner se domnívá, že dutinu zbudovali stavitelé pyramidy zcela cíleně, aby odlehčili tlaku masy kamenných kvádrů působícímu na Velkou galerii. Podle jiných teorií sloužila dělníkům při stavbě jako manipulační prostor při usazování kamenných kvádrů na své místo. Ledacos může napovědět další detailnější výzkum Velké prázdnoty, především přesnější určení jejích rozměrů a tvaru. Vědci za tímto účelem plánují nasazení miniaturních robotů. „Tohle není konec projektu,“ zdůrazňuje Hany Helal. „Je to jen jeden krok z mnoha, které budou následovat.“