Yetti očima vědy: Tajemství sněžného muže konečně rozluštěno?

Na výzkumu se nepodílí nikdo menší než univerzita v Oxfordu a Muzeum zoologie ve švýcarském Laussane. Ve zdejších sbírkách je k nalezení množství předmětů, jež se povedlo nashromáždit ve všech částech světa a které mají jedno společné: jde údajně o pozůstatky tajemných lidoopů.

Až dosud bylo přitom velmi obtížné určit, jestli nalezené chlupy skutečně patří zatím neznámému druhu. „Běžná věda zůstává na pochybách, pokud jde o zprávy týkající se pozorování yettiho – a to jak kvůli nedostatku ověřitelných důkazů, tak kvůli podvodným tvrzením. Nedávné pokroky v technice genetické analýzy organických zbytků nám ale dávají nové nástroje. Ty umožní identifikaci rodu a druhu přesně, nezaujatě a bez možnosti falšování,“ řekl vedoucí projektu profesor Brian Sykes.

Vědci si však uchovávají zdravou skepsi vůči možným nálezům a rozhodně odmítají senzačnost. „Teorií o původu těchto tvorů je řada. Může jít o přežívající druhy hominidů jako Homo neanderthalensis či Homo floresiensis. Mohou to být velcí primáti jako Gigantipithecus, u kterých se všeobecně věří, že vyhynuli, nebo také zatím neprostudované druhy opic či místní poddruhy černých a hnědých medvědů,“ doplnil Sykes. 

Prastaré legendy

Možnost existence tajemného humanoida vzrušuje lidstvo už po staletí a stopy víry v přítomnost tvora podobného člověku lze najít v pověstech mnoha národů a společenství.

Nejznámější z této kategorie je himálajský sněžný muž yetti. Například v severoamerické mytologii však existuje bigfoot či sasquatch, v pralesích Sumatry údajně žije orang pendek, v Austrálii yowie a ve vysokých horách Kavkazu a Pamíru se pak prý vyskytuje almasi.

Všichni tito tvorové mají podle pověstí i mnoha údajně autentických popisů vzezření na pomezí člověka a zvířete, jež se obvykle nejvíce blíží podobě velkého lidoopa.

Vyřešené tajemství

Už více než sto let shromažďují nejrůznější výpravy kryptozoologů i dobrodruhů kromě skazek také domnělé konkrétní důkazy v podobě snímků obrovských stop, fotografií či filmových záběrů neidentifikovatelných humanoidů. Ve sbírkách mnoha muzeí se tak postupem času objevily i biologické stopy jako chlupy či vlasy a před vědci nyní stojí vzrušující úkol v podobě vůbec prvního podrobného a seriózního zkoumání těchto ostatků.

TIP: Legenda o africkém tvorovi „mokele-mbembe“: Mohli dinosauři přežít dodnes?

Výsledky mitochondriální DNA daly za pravdu skeptikům. Analýza dvou vzorků, pocházejících z indického Ladaku a asi 1 700 km vzdáleného Bhútánu ukázala, že jde o srst polárního medvěda, starou asi 80 tisíc let. Mnohé další stopy však na své odhalení teprve čekají.