Svátky inspirované pohanstvím: Co se slavilo před křesťanskými Vánoci?
Svátek předcházející křesťanským Vánocům byl v našich krajích slaven jako kolektivní a radostná událost, která předznamenávala příchod jara a s ním spojovaného stvoření, které propojovalo člověka s přírodou, vítězství života nad smrtí a světla nad tmou
Původně se pohanský svátek slavil o zimním slunovratu, ale s přijetím křesťanství se jeho datum ustálilo na 24. prosince. Řada původních pohanských zvyků, které se k němu tradičně pojily, se udržela nadále (některé až dodnes), i když proti nim církev vytrvale brojila.
Příprava na příchod Krista
Křesťané si o Vánocích připomínají narození Ježíše Krista. V dobách antického Říma však byly konkurenčním svátkem ke staršímu předchůdci, řeckořímskému kultu Slunce, jehož svátek se slavil 25. prosince a za doby císaře Aurelia se stal oficiálním náboženským svátkem. Předcházely mu také Saturnálie slavené od 17. prosince, které trvaly po sedm dní a byly časem volna, veselí, zábavy, kdy se lidé ve zvýšené míře oddávali pití, orgiím a vzájemně se navštěvovali a obdarovávali dárky.
Ve středověku byl Štědrý den chápán jako příprava na příchod Ježíše Krista na svět, a tak měl být spíše časem modliteb, střídmosti a meditace. Ačkoliv tak velké množství křesťanů zbožně činilo, našla se řada lidí, kteří dodržovali praktiky a zvyky vycházející z pohanských kořenů ne zcela slučitelných s katolickou vírou. Mezi ně patřilo například svěcení vína na svatého Jana Evangelisty (27. prosince), které potom chránilo proti kouzlům, uhranutí dobytka a nemocem, jak jej popsal ve 14. století Tomáš ze Štítného.
TIP: Vánoce hororové i magické: Kde se vzaly oblíbené svátky klidu a pohody?
Z doby Václava IV. také pochází jeden z prvních popisů oslav Vánoc v Čechách – Pojednání o Štědrém večeru od benediktina Jana z Holešova z let 1397–1405. Popisuje v něm lidové zvyky, o kterých mu vyprávěli staří lidé, že je dodržovali za svého mládí. Spadají tak do období vlády Karla IV.
Vánoce podle starých zvyků
Protože řada vánočních zvyků ve středověku měla zdroj v pohanských časech, došlo k jejich propojení. Můžete si některé z nich vyzkoušet podle toho, jak je popsal na přelomu 14. a 15. století Jan z Holešova.
- Aby se vám po celý rok množily peníze, musíte je zamíchat v měšci (dnes tedy spíše v peněžence). Když je pak vyložíte na stůl, budete na ně mít v následujícím roce štěstí. To si také zajistíte tím, že budete otvírat kapsy, aby vám do nich štěstí mohlo vletět.
- Přes den také můžete poslat přátelům takzvaný štědrý večer, to jsou vybrané a voňavé lahůdky, které se vloží mezi dvě hezké přiklopené misky. Ty, kteří obdarují své bližní, potom bude provázet štěstí po celý následující rok. Ten, kdo nikoho neobdaruje, zchudne dřív, než rok skončí.
- Na Štědrý den byste se také měli postit až do času východu první hvězdy, potom se strojí štědrá potěcha, kdy se pokoj řádně osvítí, stůl se pokryje ubrusem a podává se hostina o devíti chodech zahájená oplatkami s medem. Na štědrovečerním stole nesmí chybět bílý chléb – vánočka, která se krájí chudým. Druhou variantou zachovanou z pohanských dob je ji nechat přes noc na stole, aby se jí nasytili bůžci vcházející do domu.
