Středověký kult mrtvých: Úcta ke svatým přerostla v hon za jejich ostatky

Lidé měli od nejstarších dob zvláštní úctu ke svým předkům, ať již mytickým či skutečným, a některé z nich uctívali jako božstva. Poté, co se v Evropě rozšířilo křesťanství, se však kult mrtvých poněkud proměnil. Bohy nahradil zástup křesťanských svatých, většinou mučedníků, kteří žili a zemřeli pro svou víru v Krista.

Největší sběratelé

V českém prostředí vynikli v tomto směru dva panovníci. Prvním z nich byl kníže Břetislav I., který roku 1038 podnikl velkou válečnou výpravu do Polska. Jejím cílem bylo vedle běžného plenění a rabování získat ostatky sv. Vojtěcha, které se nacházely v chrámu v Hnězdně. Když Břetislav obsadil Hnězdno a vyzvedl ostatky, projevil tím zároveň sílu i zbožnost. Navíc využil této příležitosti, aby nad hrobem sv. Vojtěcha vyhlásil takzvaná Břetislavova dekreta, jež se stala prvním českým zákoníkem.

Pranic mu nezáleželo na tom, že sám Vojtěch zhruba o 40 let dříve na Čechy zanevřel a nechtěl s nimi mít nic společného. Jeho ostatky přivezl Břetislav do Prahy a od té doby spočívají v chrámu sv. Víta, který byl ovšem v Břetislavově době pouhou rotundou. I v Hnězdně ovšem vystavují relikviář sv. Vojtěcha s jeho ostatky. Dodnes se vede spor o tom, které z nich jsou pravé a které falešné. Poláci tvrdí, že Břetislavovi tehdy podstrčili falzifikáty.

Druhým panovníkem byl Karel IV., jenž proslul svou zálibou ve sběratelství svatých ostatků. Pro většinu z nich si zajížděl osobně a nečekaně, aby se sám přesvědčil, že nejsou falešné. Někdy dokonce sám lámal svaté kosti, aby mohl část ponechat na původním místě a část si odvézt do Čech.

TIP: Jaké poklady skrývala sbírka Otce vlasti?

Prý chtěl jednou ve stáří spatřit svaté ostatky, ale protože trpěl dnou, nemohl vystoupat po točitých schodech k místu, kde byly uloženy. Nechal se tedy upoutat do provazů a vytáhnout se v nich nahoru, aby ukojil svou touhu. Pro svou unikátní sbírku založil Karel na hradě Karlštejn proslulou Kapli sv. Kříže, kde ostatky spočívají dodnes.