Stane se radioaktivní značení trumfem v boji s pytláky nosorožců?
Cena za kilogram nosorožčích rohů je na černém trhu vyšší než cena kokainu, zlata či platiny. Jihoafričtí odborníci proto nyní přicházejí s postupem, který má rohy živých nosorožců znehodnotit radioaktivním materiálem.
Rohy nosorožců jsou z keratinu, tedy ze stejného materiálu jako například naše vlasy a nehty. Pokud by se jejich cena odvozovala od složení, byla naprosto mizivá. Ke smůle nosorožců ale mnozí lidé považují jejich rohy za účinný léčivý prostředek a zejména v tzv. „tradiční medicíně“ je po nich stále vysoká poptávka. Cena za kilogram těchto rohů pohybuje až kolem 400 tisíc dolarů (přes 9,3 milionu Kč) a převyšuje tak i cenu kokainu, zlata či platiny. Roh nosorožce je dokonce podstatně dražší než rhodium, nejdražší kov světa. Kvůli takovým obnosům jsou mnozí lidé ochotní udělat naprosto cokoliv a ochrana nosorožců proti pytlákům se stává nezvladatelnou.
Radioaktivní ochrana
Vědci se usilovně snaží tuto extrémně nebezpečnou situaci řešit a nosorožce zachránit, není to ale vůbec snadné. Jihoafrický expert James Larkin z Univerzity Witwatersrand, který vede oddělení ozařování a medicínské fyziky, nedávno přišel s pozoruhodným nápadem. S kolegy vložili do rohu živého nosorožce dva malé čipy s radioaktivním materiálem. Z těchto čipů se následně radioaktivita šíří do celého rohu.
Larkin s kolegy vytvořili a umístili tyto čipy takovým způsobem, že by neměly ohrozit zdraví zvířat ani jejich prostředí. Současně ale věří, že tímto zákrokem dotyčný roh nosorožce znehodnotí takovým způsobem, že o něj pytláci nebudou mít zájem. Jde o projekt Rhisotope a jeho pilotní fáze zahrnuje dvacítku živých nosorožců.
Porazit pytláky je takřka nemožné. Snahy chránit nosorožce odstraňováním rohů nebo otrávení rohů jedem se ukázaly jako neúčinné. Postup Larkinova týmu má zajistit, aby byl roh prosycený radioaktivitou do té míry, že se rozezní každý detektor radiace, k němuž se takový roh přiblíží. Jen máloco se na hranicích hlídá víc než radioaktivní materiál. Takové detektory jsou v hojném počtu prakticky na každém letišti nebo v přístavu. Snad tento postup přispěje k záchraně nosorožců.
Dražší než zlato
Rohy nosorožců tvoří keratin, který se hojně nachází i ve zvířecí srsti, rozích a kopytech, paznehtech nebo drápech. Člověk má keratin v nehtech, chlupech, vousech a vlasech. Přesto je na prášek rozemletý nosorožčí roh považován za lék na mnoho chorob. V rozporu s obecně rozšířeným přesvědčením nebývá používán přednostně jako afrodisiakum. Léčí se s ním především horečnatá onemocnění, astma, revmatismus a dna. Staré čínské lékařské knihy ze 16. století doporučují nosorožčí roh i proti hadímu uštknutí, halucinacím, tyfu, bolestem hlavy, vředům, zvracení a také proti „posedlosti zlými duchy“.
