Spolčení s ďáblem (4): Využití nacistických zločinců za studené války
Vytváření poválečné německé armády by bylo nemožné bez účasti vysokých důstojníků ozbrojených složek třetí říše
Velmi důležitý byl také podíl řady bývalých důstojníků Wehrmachtu, Luftwaffe i Kriegsmarine na budování ozbrojených složek SRN. Jednalo se přitom v řadě případů o muže, kteří by své vysoké funkce za druhé světové války nemohli získat, pokud by nebyli spjati s nacistickou ideologií. Už samotný název Bundeswehr se zrodil v hlavě někdejšího generála tankových vojsk Hasso von Manteuffela, který mimo jiné velel 5. tankové armádě během ofenzivy v Ardenách v prosinci 1944.
Vysoké funkce také zastávali bývalý generálporučík Wehrmachtu Adolf Heusinger, jenž byl v letech 1957–61 prvním generálním inspektorem Bundeswehru. Někdejší náčelník štábu skupiny armád B bojující roku 1944 na západní frontě generálporučík Hans Speidel velel v letech 1957–1963 silám NATO ve střední Evropě. Oba svou dlouholetou službu nacistickému režimu alespoň částečně rehabilitovali tím, že byli podezřelí z účasti na přípravách spiknutí s cílem odstranit Hitlera 20. července 1944 a gestapo je věznilo.
Esa budují poválečné letectvo a námořnictvo
Letecké síly pomáhala budovat řada bývalých es Luftwaffe, z nichž lze jmenovat třeba Adolfa Gallanda, či Ericha Hartmanna.
Také v řadách Bundesmarine sloužili významní účastníci druhé světové války. Patřili k nim například admirál Bernhard Rogge, který jako velitel pomocného křižníku Atlantis potopil řadu spojeneckých lodí, bývalá ponorková esa Otto Kretschmer, Erich Topp a další. Kontroverzní byl bezesporu také zákon z roku 1957, který vojákům Bundeswehru umožňoval nošení všech stupňů vysokého válečného vyznamenání rytířského kříže, pouze hákový kříž v jeho středu byl nahrazen dubovými listy.
