Smrt největšího astrologa: Skutečně praskl Tycho Brahemu močový měchýř?

Tycho Brahe proslul především díky filmům o císaři a jeho pekaři. Ve známé scéně s poháry obíhajícími kolem sebe je naznačena jeho představa o uspořádání vesmíru – na rozdíl od Mikuláše Koperníka Brahe tvrdil, že středem vesmíru není Slunce, ale Země. Kolem té pak Měsíc a Slunce obíhají a teprve kolem Slunce obíhají další planety. Postavení nebeských těles pak podle něj mělo ovlivňovat dění na Zemi, nikoliv jej však předurčovat, čímž rozporoval představy a tvrzení mnoha císařových astrologů.

Pozvání do Prahy

Tycho Brahe se narodil 14. prosince 1546 na zámku Knudstrup v Dánsku. Hvězdná kariéra jej zavedla na řadu dvorů renesanční Evropy, až jej na radu Tadeáše Hájka z Hájku pozval Rudolf II. do Prahy, kde se Brahe stal císařským astronomem. Stověžaté město se mu stalo osudným, když tam podle legendy zemřel na protržení močového měchýře, neboť ze společenských důvodů prý nemohl vstát od stolu dříve než císař.

Historické záznamy však pravdivost tohoto romantického příběhu vyvracejí. Hvězdář se skutečně roznemohl po hostině. Zemřel však až 11 dní poté v ohromných bolestech, aniž by se mohl vymočit. Vědci spekulovali, že jej mohla zabít akutní urémie (neboli selhání ledvin), výzkum dánských historiků však přinesl další možné řešení. V tkáních Braheho se nacházelo určité množství rtuti, které mohlo poukazovat na otravu.

Byl Brahe otráven?

Dánové se roku 1901 rozhodli Braheho ostatky exhumovat a podrobit je zkoumání. Z odebraných vzorků vyvodili, že skutečně došlo k otravě – stopy rtuti obsahovaly jak kosterní pozůstatky, tak i vlasy a další ostatky. Kdo jej však mohl chtít otrávit a proč? Astronom měl jistě vliv na císaře a kvůli tomu i mnoho nepřátel, stále však šlo o pouhé domněnky a žádný důkaz. 

Druhá exhumace proběhla roku 2010. Kromě dánského vědeckého týmu se ostatkům věnoval i radiologický tým Nemocnice na Homolce, který je zkoumal pomocí počítačové tomografie. Závěr výzkumu zněl jasně: Dánovo tělo sice neslo stopy rtuti, ale její koncentrace nebyla taková, aby jej zabila. Pravděpodobně se do organismu dostala při Braheho alchymistických pokusech. Kdo měl tedy na svědomí jeho smrt?

Alkoholik s cukrovkou

Vědci porovnali kosterní pozůstatky s dalšími nálezy ze severozápadní Evropy a zrekonstruovali Braheho stravovací návyky. Výzkum prokázal, že minimálně na sklonku svého života byl obézní. K tomu nadmíru holdoval alkoholu a vzhledem k nadměrně vápenatým vazům a šlachám trpěl také poruchou metabolických procesů.

TIP: Velikáni novověké astronomie: Vytrvalý aristokrat Tycho Brahe

Tyto skutečnosti vedly vědce k závěru, že slavného astronoma nezabil jed, ale docela obyčejné civilizační choroby, které rozhodně nejsou jen výstřelkem posledních desetiletí. K problémům s metabolismem a alkoholismu se u Braheho přidala pravděpodobně také hypertrofie prostaty a nejspíš i cukrovka – obě tyto nemoci odpovídají jeho problémům s močením, komatóznímu stavu a bolestem, které jeho skon provázely.