Služba Arcidomu habsburskému: Důležití úředníci u nejdůležitějšího dvora
Řídit a udržovat jeho soukolí byl náročný úkol, který připadl zvlášť významným osobám
Habsburský dvůr hrál důležitou roli v rakouské domácí i zahraniční politice. Byl ztělesněním elegance a přepychu, které si většina obyčejných smrtelníků ani nedokázala představit. I příslušníci jiných panovnických rodů v Evropě hovořili o císařském dvoře ve Vídni s respektem a označovali jej za nejnádhernější a nejlépe organizovaný na světě.
Císařští hofmistři
Při pohledu zvenčí se každodenní život dvora jevil jako něco jednoduchého. Dokonalá souhra tohoto složitého mechanismu a neustálé udržování jeho lesku a fungování na patřičné úrovni však vyžadovaly ohromný aparát, který musel být propracován do nejmenších podrobností: jeho chod musely neustále hlídat ostražité oči, řídit přemýšlející hlavy a případné potíže musely odstranit pracovité ruce. Spočívalo to na bedrech početného štábu lidí, v jehož čele stál samozřejmě sám císař. Podřízení hodnostáři přijímali jeho příkazy a předávali je dalším osobám na stále nižších a nižších úrovních, až k té nejspodnější, kterou nakonec tvořilo služebnictvo, řemeslníci a osoby zaměstnané u dvora za denní nebo týdenní mzdu.
Nejvyšší dvorské úřady mohli zastávat pouze příslušníci nejurozenějších a nejstarších šlechtických rodů v monarchii. V jejich čele stál první nejvyšší hofmistr, který byl v každodenním kontaktu s panovníkem, přijímal většinu jeho příkazů a zajišťoval jejich plnění. Dnes bychom řekli, že byl jakýmsi císařovým výkonným ředitelem. K dispozici měl druhého nejvyššího hofmistra, vlastně svého zástupce, a rozsáhlý štáb úředníků
Společenské centrum monarchie
Vzhledem k velkému množství společenských akcí, které se na císařském dvoře odehrávaly, a vzhledem k jejich významu, zaujímal v úřadu nejvyššího hofmistra velmi důležité místo dvorní odbor pro obřady. Jemu náleželo organizování všech podniků, které zdůrazňovaly vážnost dvora – dvorní slavnosti, procesí, hostiny a plesy, slavnostní recepce, křty, svatby a pohřby, jakož i smuteční slavnosti, včetně rozesílání příslušných pozvánek. V čele tohoto odboru stál zkušený úředník, který nesl titul „ředitel obřadů“ a který měl k ruce vedle sekretáře a koncipisty také vrchní dvorní komisaře a dvorní komisaře, kteří zase zadávali úkoly početné sálové službě, k níž patřili sáloví komorníci, sáloví dveřníci a dvorní ohlašovači.
