Slavný vězeň: Proč byl Edward Kelley internován na Křivoklátě?
Malebný hrad Křivoklát navštívil nejeden český král a dočasně zde byly uschovány korunovační klenoty i zemské desky. Méně už se ví, že zde byl vězněn slavný Edward Kelley.
Edward Kelley se narodil 1. srpna 1555 ve městě Worcester, kde také poprvé přičichnul k alchymii, díky čemuž se později mohl stát asistentem astrologa Thomase Allena. Následně přešel do služeb Johna Dee, pro kterého pracoval jakožto médium při jeho komunikaci s anděly.
Mazej na veselku!
Kolem roku 1582 se Kelley oženil s Joan Cooperovou. K tomuto svazku ho prý přiměli nebešťané při jedné ze seancí. Sám byl z těchto instrukcí poněkud rozladěn a tvrdil, že choť vůbec nechce. Nakonec prohlásil: „(…) nicméně s čistým svědomím tak učiním, navzdory mému slibu a profesi.“
Do Prahy přišli oba alchymisté roku 1584 a nikoli roku 1580, jak tvrdí Masarykův a Ottův slovník. V roce 1580 totiž do metropole ještě nepřesídlil ani Rudolf II., kterého chtěl Dee vyhledat. Toužil mu totiž přetlumočit andělské poselství, jež mělo Habsburka varovat před vlastní špatností.
Vše ale dopadlo úplně jinak. Císař na nějaká napomenutí nebyl zvědavý a komunikace s údajnými posly nebes přitáhla pozornost Říma, který na pomoc přivolal nuncia Germanica Malaspinu. Tento ohnivý kazatel se nejprve snažil jednat vlídně a obezřetně, ale Kelleyho drzý přístup jej rozzuřil. Angličané tedy museli dvůr opustit a najít si azyl v Polsku a následně v Třeboni u Viléma z Rožmberka.
Vzestup a pád
Navzdory zdánlivému pádu se Kelley dokázal znovu vrátit na výsluní a období do roku 1590 můžeme považovat za skutečný vrchol jeho kariéry. Rudolf II. jej dokonce povýšil na šlechtice a vyznamenal erbem se lvem stojícím na zadních nohou. Jeho hvězda však měla již záhy zapadnout.
Snad kvůli svým dluhům upadl u vrtkavého císaře v nemilost, byl zatčen a převezen právě na hrad Křivoklát, který se stal jeho domovem na dlouhé dva roky. Následoval přesun na Hněvín v Mostě. Odtud se pokusil utéci, což se ovšem nepodařilo. Při zběsilém kousku si těžce poranil nohu a podle historičky Petry Chourové pak raději požil jed a ze světa tak odešel dobrovolně.
