Skutečná cesta do pravěku: Kteří dinosauři žili na našem území?

Úžasná pravěká stvoření, často mnohem větší nebo bizarnější než současná zvířata, známe díky jejich zkamenělým pozůstatkům, které se nám dochovaly přes miliony let geologického času. Ačkoliv si to často neuvědomujeme, chodíme po skalnatém podkladu obsahujícím důkazy o přítomnosti trilobitů, obřích mořských plazů, mamutů a dalších pradávných obyvatel dnešní České republiky. Podívejme se tedy na některé ze zajímavých objevů fantastických pravěkých „oblud“ přímo u nás doma.

Draci za raně novověkými humny

Fosilie velkých obratlovců se na našem území objevovaly nejpozději v raném novověku. Jako první podal zprávu o „obrech“ na našem území kronikář Václav Hájek z Libočan: „R. 785 marg. Hlava obrova, Nález obřích kostí Léta 785. Člověk jeden v městě Thetíně chtěje sobě loch v zemi udělati, kopal a nalezl hlavu člověčí nesmírné velikosti, kteráž když z země vyňata byla, dva muži jedva ji mohli obsáhnouti. Nalezeny sú při tom i jiné kosti, jednak všecky jednoho člověka hnátové noh byli sú na dvacet a šest noh vzdýli.“

Ve skutečnosti je třeba posunout datum zmíněného nálezu do mnohem pozdějších časů, pravděpodobně až do 16. století. Nejspíše šlo o dobu, kdy byl sám Hájek farářem na Karlštejně nebo Tetíně. Obecně je tato informace považována spíše za pravdivou, o přesné podstatě nálezu však nemáme detailnější informace. 

Roku 1571 zase píše o obřích kostech z Předmostí u Přerova ve své Gramatice české Jan Blahoslav, biskup jednoty bratrské. Dnes je Předmostí proslulou archeologickou lokalitou evropského významu. V dané době si však nikdo nedokázal představit, z jakých zvířat mohly mohutné kosti pocházet, a proto jsou zde také označeny pouze jako „weliké kosti obrův w wršku pod skalkou Předmostskau“. Je jisté, že šlo o fosilie velkých pleistocénních savců, pravděpodobně mamutů. 

Roku 1663 psal kanovník zábrdovického premonstrátského kláštera Martin Alexander Vigsius o obřích kosterních nálezech z křtinských jeskyň v Moravském krasu. Můžeme se pouze domnívat, ke kolika podobným nálezům u nás v minulosti došlo, protože valná část z nich nebyla písemně zaznamenána.

Zubatý „prapták“ od Chocně

V roce 1880 otevřeli dělníci v rokli mezi Chocní a Zářeckou Lhotou malý lom, ze kterého měli dobývat štěrk na opravu blízké cesty. V šedém vápenci po nějaké době objevili rozlámané „rourovité“ fosilní kosti jakéhosi pravěkého živočicha.

Podle dnes již spíše legendárního podání šla právě kolem jistá paní Tomková, krupařka z Chocně. Dobře věděla, že neobyčejné přírodniny aktivně sbírá místní lékárník a spoluzakladatel choceňského muzea František Hlaváč, a kousek zkameněliny mu přinesla na ukázku. Hlaváče nález zaujal a okamžitě pak spěchal na místo, aby posbíral alespoň zbytek kostí (velká část jich už byla nejspíš zničena nebo ztracena). Nález sestávající ze šesti fosilních kostí o celkové délce 42 centimetrů pak pečlivě uschoval a kontaktoval Antonína Friče, tehdejší největší paleontologickou autoritu.

TIP: Ve Španělsku objevili extrémně vzácné pravěké ptáče z druhohor

Profesor Frič materiál popsal o rok později v časopise Vesmír jako „pozůstatek křídla pravěkého ptáka, poněkud podobného labuti“ a stanovil pro něj vědecký název Cretornis hlavatschi (Hlaváčův křídový pták). Frič se nesprávně domníval, že jde o pozůstatky „zubatého“ praptáka, příbuzného druhů objevených o desetiletí dříve v USA. Český křídový „pták“ ale brzy z paleo-ornitologických příruček zmizel.

V roce 1905 jej totiž Frič po konzultaci s britským odborníkem Harry G. Seeleym označil za ptakoještěra a stanovil pro něj nové jméno Ornithocheirus hlavatschi. První český ptakoještěr pak musel čekat rovných jedenáct desetiletí, než nedávno publikovaná studie konečně udělala ve věci jasno. Jedná se zřejmě o mládě pterosaura ze skupiny Azhdarchoidea, do které patří také obří letci s rozpětím menšího turistického letadla.