Saúdská Arábie se pokouší o reformy: Ženy mohou konečně za volant

Veřejné mínění v Saúdské Arábii formují v drtivé většině názory mladých – internetové generace, která má rozhled a touží po společenské reformě. Alespoň si to myslí 32letý korunní princ Mohamed bin Salmán, jenž zemi řídí pod záštitou svého otce. V současnosti přitom sází na podporu tzv. mileniálů, tedy lidí narozených a vyrůstajících na přelomu tisíciletí. 

Saúdská Arábie zůstávala jediným moderním státem, který zakazoval ženám usedat za volant. Zrušení zmíněného omezení pak jistě značnou část tamní populace popudilo. Předpokládá se ovšem, že daleko víc obyvatel s rozhodnutím souhlasí. 

Vyplatí se princi riskovat? V zemi, kde je svobodný projev názoru vzácný, se jen těžko určují následky podobně vážných kroků. Průzkum z roku 2014 nicméně ukázal, že v otázce řízení žen se místní populace dělí „půl na půl“. Mohamed přitom hodlá zajít ještě dál a slibuje, že společnost oživí díky „odvážným“ reformám. Změny čekají mimo jiné ekonomiku království – a řadě lidí se příliš nezamlouvá, že by si měli mírně utáhnout opasky.

Rozhodnutí podle dohadů

Podle profesora Steffena Hertoga z London School of Economics se princ při svém rozhodování z velké části opírá o dohady. „Řekl bych, že s legalizováním řidiček souhlasí tichá většina, zatímco hlasitá menšina se ostře ozývá proti,“ vysvětluje. Ať už je však reakce jakákoliv, znamená Mohamedovo jednání značný posun vpřed. „Královská rodina se vzdává starého a velmi těsného sepětí se superkonzervativní a dobře organizovanou menšinou,“ dodává Hertog. „Místo toto hledá rozptýlenější podporu, zejména u mladší části společnosti.“

Negativní ohlasy se objevily již po 27. září, kdy byla „novinka na silnicích“ oznámena prostřednictvím vládního zpravodajství. Poté se uskutečnila i tisková konference, konala se však na saúdskoarabské ambasádě ve Washingtonu. Prolomení zákazu řízení, které by mělo oficiálně začít platit od příštího června, se zařadilo mezi nejdiskutovanější témata na sociální síti Twitter: Zazněly mimo jiné obavy, že pokud začnou ženy řídit, zanedlouho se budou také odhalovat, a že rozhodnutí o změnách v království začnou přicházet z Bílého domu. 

Zrádci ve vlastních řadách

„Jako v každé společnosti, i zde se lidé bojí změn,“ vysvětluje Basmah Omairová, ředitelka centra Khadijah Bint Khawilid, které se snaží prosadit ekonomické zrovnoprávnění žen. Právě její iniciativa v roce 2014 odhalila společnost rozdělenou v otázce řízení na poloviny. Dnes však Omairová poukazuje, že v novějších průzkumech se větší procento vyslovilo proti zákazu. „Jakmile změna přejde do praxe a lidé uvidí, že má pozitivní efekt, zvyknou si na ni velmi rychle,“ dodává. 

Zpřístupnění silnic něžnému pohlaví může posílit hospodářský růst až o 1 % ročně. Do roku 2030 by podle výzkumu BI Economics mohla ekonomika království poskočit v přepočtu až o 1,98 bilionu korun – což je jasný argument pro řízení žen. Podle Ayhama Kamela, ředitele Eurasia Group pro Střední východ a severní Afriku, však odpor zcela utišit nelze: „Mezi kněžími i v královské rodině se vždy najdou tací, kteří budou pokroku bránit.“

Nezávislá Arábie 

Vedle společenských reforem naznačil princ také radikální změny, které se dotknou ekonomiky země: K největším patří uvedení státní ropné společnosti Saudi Aramco na akciový trh. Dál Mohamed prolomil i jinak zdrženlivý přístup Saúdské Arábie k diplomacii, když poslal armádu bojovat s rebely v Jemenu. 

Ekonomické změny obecně sklízejí spíš kladné ohlasy, přesto se v některých ohledech zavádějí hůř, protože nízká cena ropy v podstatě zastavila hospodářský růst země. Podle princových vizí by však Saúdskou Arábii nemusely podobné „zádrhely“ v budoucnu tolik sužovat: Stát se má zbavit závislosti na ropném průmyslu i vládních společnostech a spoléhat spíš na soukromý sektor. 

S církví v pozadí

„Ekonomická reforma s sebou nese řadu komplikací,“ vysvětluje Hertog. „Na druhou stranu povolit ženám řízení je mnohem snazší a získá to princi uznání západních zemí.“ Podle britského profesora má Mohamed „dlouhodobou vizi sociálně a ekonomicky liberálního království, z něhož by se mohlo stát centrum regionálních firem, podobně jako se to povedlo Dubaji“.

S víc než 20 miliony obyvatel a dalšími 10 miliony emigrantů je však království v porovnání se svými sousedy v Perském zálivu obrovské. Zavést reformy do praxe a dosáhnout co nejvyšší zaměstnanosti na tak rozlehlém území je proto velmi náročné. Arábie zároveň spravuje nejsvatější místa islámu, což značně posiluje roli církve, která prosazování změn komplikuje – přestože v poslední době již její hlas nezní tak silně. 

Království ideálů

Během loňského rozhovoru vzpomínal princ na mládí u dvora. Když tenkrát přemýšlel nad svou budoucností, viděl se jako člověk se dvěma možnostmi: Buď se zavedeným pravidlům království pokloní, nebo se je pokusí přizpůsobit své vizi a půjde za vlastními ideály jako velcí vizionáři naší doby. Jmenoval tehdy Steva Jobse, Billa Gatese a Marka Zuckerberga, tedy zakladatele Applu, Microsoftu a Facebooku. „Když se budu řídit jejich receptem na úspěch, čeho všeho můžu dosáhnout?“ ptal se Mohamed. Zatím se zdá, že velkých věcí.