Půl milionu rybářů: Tradice i budoucnost marockého rybolovu
Maroko je zemí nekonečných pouští, majestátních hor nebo jedinečné architektury. Zároveň je ale také zemí rybářů. Někteří jsou vybaveni nejmodernější technikou, jiní loví podobně, jako před staletími dělali jejich předci
Rybolov má v Maroku dlouhou tradici. V zemi zaměstnává přibližně půl milionu lidí a na jeho vrub lze přičíst plná tři procenta marockého HDP. Na exportu se podílí celými sedmi procenty.
Tradice, která přetrvává
Díky dobrým klimatickým podmínkám asi 700 km dlouhé pobřeží v marocké rybářské metropoli Dachle rybami doslova překypuje. Právě odtud pochází 65 % marocké rybářské produkce a jen v roce 2019 do přístavu doputovalo 630 milionů tun ryb a mořských plodů.
Tvář přístavních rybářských měst a vesnic mění v posledních letech k nepoznání turbulentní modernizace. Stejně tomu je i tady. Tradice versus modernizace, tak by se dala charakterizovat zdejší kontrastní situace. Zatímco se na moře vydávají stále moderněji vybavené rybářské lodě sledované satelity, zároveň se najdou rybáři lovící mnoha generacemi osvědčeným způsobem za pomoci malých loděk.
Pokrok se tlačí dopředu
Den co den se dlouho před svítáním tisíce drobných rybářů vypravují k pobřeží, odkud na svých kocábkách vyrážejí navzdory vlnám za nejistým úlovkem. Jejich úděl rozhodně není žádný med.
„Období od prosince do února je dost náročné, protože moře bývá rozbouřené. Lovit vyrážíme okolo druhé hodiny v noci a někdy zůstáváme i do čtvrté odpolední. Je to opravdu vyčerpávající. Tahle oblast je ale na mořské živočichy bohatá, a když je třeba, tak nám pomůže vláda,“ popisuje náročné řemeslo Mehdi Sheymi, jeden z místních rybářů.
Tradičním způsobem dnes rybáři loví hlavně chobotnice. Jenže Maroko má ambice stát se rybářskou velmocí a zastaralé vybavení je brzdou pokroku. Ten ale nelze zastavit a v lovu ryb má tak tradice neporazitelného soupeře.
Ranní rybí burza
Modernizace rychle mění i centrum marockého rybolovu, stotisícový přístav Dachla. Investice se ale vyplácí. „Lodě jsme například vybavili systémem satelitního sledování. Pracujeme také na projektu přístavu Dachla Atlantic, který nám pomůže zúročit bohatství celé oblasti. Bude tu mnohem více pracovních míst a Dachla se stane bránou Afriky,“ líčí budoucnost přístavu Mustapha Ouchkeni, jenž je zdejším delegátem rybolovu.
Čerstvá várka sardinek právě dorazila do přístavu. (foto: Shutterstock)
V noci se vydávají na lov i větší, modernější lodě a přístav začne znovu praskat ve švech po deváté hodině ranní. To když se lodě s úlovky vracejí. Bedny s různými druhy ryb se svážejí na rybí trh hned vedle přístavu, kde prodej funguje jako na burze. Zástupci jednotlivých exportních společností tady přesně vidí, co kupují. Pak už jen musí správně odhadnout cenu: ryby získá ten, kdo je ochotný zaplatit nejvíc. Burza funguje opravdu dobře, protože mezi kupujícími je obrovská konkurence. Obchodníci potřebují důležité odběratele a také zkušenosti.
Vývoz do celého světa
Na burze jde vše velmi rychle a celý proces zpravidla netrvá déle než hodinu. Jamila Lekouatli, technická pracovnice v Dachle, popisuje následující logistický proces takto: „Ryby se přesouvají do továren pomocí chladicích nádrží, které je uchovají čerstvé. V průběhu procesu zpracování by teplota neměla překročit 5 °C. Ryby pak dáváme do vodních nádrží, které jsou rovněž chlazené.“
V továrně se ryby zpracují třeba na filety. Důraz se klade na kvalitu a správné třídění, naprostá většina ryb je určená na export. „Naše společnost vyváží i do Evropy, konkrétně do Itálie, Portugalska a Španělska. Vyvážíme všechny možné ryby a mořské plody,“ popisuje Lahcen Aalaw, zástupce exportní společnosti v Dachle.
TIP: Prázdné oceány: Kdy přijde doba posledních ryb na talíři?
Některé firmy vyvážejí i 97 % své produkce. Číslo jedna jsou pro mnohé z nich sardinky. „Maroko sardinky exportuje do celého světa a asi čtyři pětiny z nich jsou právě odsud, z Dachly. Hlavním produktem jsou sardinky v konzervách. O ty je opravdu velký zájem třeba ve Spojených státech,“ říká Reda Chami, generální ředitel jedné z exportních společností. Koneckonců možná si na marockých konzervovaných sardinkách, filetech nebo třeba mořských plodech čas od času pochutnáváte i vy. Podle smělých marockých plánů by se tak mělo dít čím dál častěji.