První agent 007: Kdo byl tajemný John Dee?

Williama Shakespeara inspiroval k zápletce dramatu Bouře. Ian Fleming si od něj pro Jamese Bonda vypůjčil šifru 007. Kdo byl předobrazem geniálního agenta 007?

03.01.2019 - Jaroslav Petr



Královna Alžběta I. rozlomí pečeť dopisu, který k ní putoval tajnou sítí kurýrů přes půl Evropy. Rychle jej přelétne očima. Je podepsán šifrou „007“. Ano, téhle zprávě může důvěřovat, ať už obsahuje cokoli! Co šifra znamená? Jde vlastně o obrázek - 00 jsou oči špiona, které panovnici zprostředkovávají pohled do zákulisí politického světa 16. století. A sedmička? To je přece šťastné číslo všech alchymistů! 

Zázračné dítě

Muž, jenž se podepisuje pod přísně tajná hlášení jako 007, patří k největším učencům své doby, a je zároveň důvěrným poradcem anglické královny. Věhlas si vydobyl nejen jako alchymista, ale také jako matematik, astronom, astrolog a okultista. 

Pod soukromou korespondenci se podepisuje plným jménem - John Dee. Narodil se 13. července roku 1527 v londýnské čtvrti Tower Ward a příjmení Dee zdědil po otci Rowlandovi. Ještě jeho děd se však jmenoval Ddu a pocházel z Walesu, kde „du“ znamenalo „černý“

Už jako kluk John Dee vyniká nevšedním nadáním. V osmi nastoupí na střední církevní školu v Chelmsfordu a v patnácti ho přijmou na John´s College na věhlasné Cambridgeské univerzitě. O tři roky později mu tam udělí titul bakaláře. Když král Jindřich VIII. v roce 1546 v Cambridge zakládá Trinity College, získá tam osmnáctiletý John Dee místo.

O tom, že na univerzitě jen nebádá, svědčí úspěchy, jež slaví s konstrukcí scény pro divadelní představení Aristofanova dramatu Mír. Vymyslí pro ně tak skvělé efekty, až upadne do podezření, že si vypomáhal magií. Vynese mu to pověst kouzelníka, která ho provází po zbytek života. On sám o to ale ani za mák nestojí.

Ve službách dvora

Jak je mezi učenci zvykem, nezůstane John Dee doma v Anglii nadlouho. Vydává se na cesty. Zamíří na evropský kontinent. Rok 1548 ho zastihne na univerzitě v Lovani, kde studuje kartografii u slavného geografa Gemmy Fresia. K jeho spolužákům patří budoucí slavný vlámský kartograf Gerardus Mercator. Z Lovaně se Dee přesouvá na studia do Bruselu a pak do Paříže, kde na univerzitě přednáší geometrii. Do Anglie se vrací nejen s čerstvě nabytými znalostmi a řadou kontaktů mezi tehdejší vědeckou elitou. V zavazadlech přes kanál La Manche pašuje i přístroje pro astronomická měření a navigaci a také dva glóby s nejnovějšími údaji o tvaru kontinentů získaných během zámořských plaveb. Obojí má pro Anglii obrovský strategický význam. Dee je také nezískal sám pro sebe. Pracuje pro královský dvůr.

V druhé polovině 16. století je protestantská Anglie na kordy s katolickými zeměmi v čele se Španělskem. Důvod řevnivosti je zčásti duchovní, má ale i svou hmotnou stránku. Španělé díky conquistadorským výbojům získali v Mexiku a Peru bohaté državy. Anglie za nimi v budování koloniálního impéria povážlivě zaostává.

Už tak napjatá situace mezi Anglií a Španělskem se vyhrocuje v letech 1532 až 1534, když anglický král Jindřich VIII. zapudí svou manželku Kateřinu Aragonskou, nejmladší dceru katolických veličenstev Izabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského. Zároveň dochází k rozkolu Jindřicha s papežem, který anglickému králi neschválil nový sňatek s Annou Boleynovou. Na omluvu svatého otce budiž řečeno, že Jindřichovi vyhovět nemohl, ani kdyby chtěl... Kateřinin synovec, španělský král a římský císař Karel V. Habsburský ho drží v zajetí! Přeje si vidět svou tetu na anglickém trůnu po Jindřichově boku. 

Jindřich reaguje na papežovo odmítnutí vyhlášením nezávislosti anglikánské církve na Vatikánu. Anglie se tak pro Španělsko oficiálně stává nepřátelskou kacířskou zemí. Karel V. nyní už otevřeně hledá v katolické Evropě spojence, s jejichž pomocí by si s Anglií vyřídil účty. 

Alžběta I., která nastoupí na anglický trůn v roce 1558 proto ze všeho nejvíc z této části Evropy potřebuje spolehlivé zprávy. Musí předem vědět, co se proti ní chystá. Do rozsáhlé sítě svých agentů tedy angažuje i špióna podepisujícího se šifrou 007. 

Učenec a vizionář

John Dee je ještě před dovršením třicítky považován za jednoho z největších učenců Evropy. Ve svém domě v Mortlake má v pěti knihovnách na čtyři tisícovky knih. Přitom celá universita v Cambridge jich vlastní pouze 451 a její konkurenti z Oxfordu dokonce jen 379.

Byl to Dee, kdo v Anglii zavedl znaménka plus pro sčítání, mínus pro odčítání, krát pro násobení a dvojtečku pro dělení. Patří k zapáleným zastáncům Koperníkova heliocentrismu a sám se zabývá astronomií. Pro Anglii je však klíčová jeho práce na poli optiky a námořní navigace, protože právě jejich využití u námořnictva napomáhá zemi k mocenskému vzestupu. Vždyť i plavba Francise Drakea kolem světa v letech 1577 až 1580 se uskuteční z popudu Johna Dee a slavný korzár při ní jasně demonstruje kvality anglické námořní navigace. 

Od královny za to John Dee dostává práva na správu všech území, které Drake v Novém světě objeví severně od 50. rovnoběžky. Dee se tak mohl snadno stát třeba vládcem Kanady. Chybělo k tomu jen málo – aby Drake zamířil na svých plavbách dále. Sever Nového světa láká Johna Dee i z jiného důvodu. Spřádá plány na cestu do Asie podél arktického pobřeží Severní Ameriky, protože asijský kontinent považuje za klíč k odhalení tajemství mnoha okultních věd

Rozhovory s anděly

Anglie byla podle Johna Dee předurčena k ovládnutí světa. Na tom se nemohlo už nic změnit. Proto upřel pozornost k navázání kontaktu s nebesy. Studium optických vlastností krystalů jej dovedlo k přesvědčení, že prostřednictvím minerálů a z nich vyrobených zrcadel lze navázat kontakt s anděly. Sám se v roce 1569 pokouší oslovit archanděla Michaela. Když neuspěje, vážně uvažuje o sebevraždě! 

Právě touha najít médium, které dokáže přes krystaly hovořit s anděly, svede Johna Dee v roce 1581 dohromady se šestadvacetiletým Edwardem Kellym. Alkoholik vystupující pod falešným jménem jako kouzelník měl už v té době uříznuté obě uši za padělání mincí. Ale Dee má pro tohoto podvodníka a šarlatána zjevnou slabost. Je přesvědčený, že Kelly vládne schopností komunikovat s anděly, která jemu samému není dána. Jen prostřednictvím Kellyho může Dee naplnit své plány. 

Životy učence a podvodníka se propojí na dlouhých deset let. Zápisy z deníků Johna Dee hovoří o tom, že zatímco on vzývá anděly, ti se prostřednictvím krystalů či zrcadel zjevují Kellymu. Sdělují mu zvláštním jazykem nejrůznější proroctví a rady. Někdy andělé prostě jen nadávají na katolickou část evropského kontinentu. Řídí i soukromý život obou mužů. V roce 1583 jim doporučí, aby přijali pozvání polského šlechtice a zapáleného alchymisty Olbrachta Laského k cestě do Polska. Střední Evropa je katolická a zprávy z tohoto prostředí jsou pro královnu Alžbětu životně důležité. Zvlášť když se římský císař Rudolf II. usadí v Praze. A tak se Dee a Kelly vydávají na cesty – a to nejen jako alchymisté a učenci, ale také jako zvědové anglické koruny.  

Rozchod s Kellym

V srdci Evropy se však Johnovi Dee nijak skvěle nedaří. Mezi ním a Kellym to stále silněji skřípe. Dee trvá na tom, aby se Kelly věnoval práci média s mnohem větším úsilím a tlumočil další a další andělská poselství. Kelly však má jiné plány. Přesvědčuje Rudolfa II., že mu dokáže vyrobit zlato! Svítá mu naděje, že z císaře vymámí tučnou sumu. Na věštění z krystalů nemá čas. Právě v této situaci tlumočí Kelly přání andělů, aby Dee a Kelly „sdíleli manželky“. Z Kellyho strany je to zřejmě jen pokus natlačit Johna Dee do situace, kdy učenec spolupráci s šarlatánem sám ukončí. 

V tom se ale Kelly přepočítá. Krutě podcení, jak vážně Dee doporučení andělů bere. Dee na andělský příkaz kývne a stvrzuje dohodu podpisem. Lze se jen dohadovat, jak a nakolik byla smlouva všemi aktéry skutečně naplněna. Johnu Dee je v té době šedesát. Jeho manželce Jane – stejně jako Edwardu Kellymu – jen 32 a Kellyho manželce Joanne 24. Syna, kterého porodí Jane Deeová v Třeboni devět měsíců po uzavření dohody, John Dee vychovává jako vlastního. 

K návratu do Anglie nakonec Johna Dee nedotlačí nestandardní rodinné poměry, ale především zjevná nepřízeň Rudolfa II. Mnohé nasvědčuje tomu, že císař byl o špionážních úkolech anglického učence předem informován a přijímá ho proto velice chladně. Dee a Kelly musejí Prahu několikrát opustit. Vydávají se do Polska. Na zapřenou pobývají i u Viléma z Rožmberka a za-pletou se tak do konfliktu císaře s mocným jihočeským šlechticem. 

John Dee vidí východisko z komplikované situace v návratu do Anglie.  Kelly zůstává v Praze. Cesty obou mužů se tak definitivně rozcházejí. Kelly před císařem naoko vyrobí malé množství zlata a doufá, že se pro něj v Praze blýská na lepší časy. Pozdější pokusy o „velkovýrobu“ drahého kovu už ale končí fiaskem a alchymista je uvězněn nejprve na Křivoklátu a poz-ději na mosteckém Hněvíně. Při opakovaných pokusech o útěk utrpí těžká zranění obou nohou a ve dvaačtyřiceti v hněvínském žaláři spáchá sebevraždu. 

Zpátky v Anglii

Po návratu do vlasti nachází Dee svůj dům v Mortlake zdevastovaný a vykradený. Obrací se s žádostí o pomoc na královnu, ale ta projevuje větší zájem o Edwarda Kellyho. Zprávy o jeho pokusech s výrobou zlata se už stačily rozšířit až do Anglie a Alžběta doufá, že jí Kelly naplní královskou pokladnici. Dokázal by Dee přemluvit Kellyho k návratu?

Kellyho společenský pád na Rudolfově pražském dvoře však Alžbětě napoví, že to s alchymistovými dovednostmi není zase tak slavné. V roce 1595 jmenuje Johna Dee do funkce správce manchesterské Crist´s College. Ani to mu ale nezajistí klidný a spokojený život. Členové koleje ho mezi sebe nikdy nepřijmou. Intrikují proti němu a podvádějí ho. V roce 1604 vypuká v Manchesteru morová epidemie, které podlehne manželka Johna Dee a jejich tři nejmladší děti. Zdrcený Dee se vrací do Londýna, i když si nadále drží pozici správce manchesterské koleje. Nikomu to nevadí. Členové koleje si konečně mohou dělat, co chtějí, a Alžběta I. je po smrti. Na anglickém trůnu sedí její následník Jakub I. Stuart. Ten se sice o magii zajímá, ale o Deeovu komunikaci s anděly nestojí. 

TIP: Ženy špionky: Půvab ve službách rozvědky

John Dee dožívá v chudobě ve svém domě v Mortlake a na živobytí si vydělává prodejem cenností z kdysi tak honosné domácnosti. Muž, který patřil k nejosvícenějším hlavám Evropy a který zasahoval do chodu světa pod šifrou 007, zemřel na přelomu roku 1608 a 1609 v ústraní a zapomnění. Nezachoval se ani zápis o jeho úmrtí v matrice a dokonce ani jeho náhrobek. 

  • Zdroj textu

    100+1 historie

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock


Další články v sekci