Prsten králova muže: Jíru z Roztok pojila s Václavem IV. láska k ženám i vínu
Nenápadný zlatý prsten s vyobrazenou vránou coby erbovním znamením patří mezi nejvýznamnější pečetní prsteny doby lucemburské. Zlatníci jej vyrobili pravděpodobně v roce 1380 pro Jíru z Roztok, kterého král Václav IV. řadil mezi členy své nejbližší družiny
Nejvyšší lovčí Českého království Jíra z Roztok zažil kariéru v pravdě románovou. Historici se nedokážou úplně shodnout na jeho původu. Někteří předpokládají, že jeho otec mohl být dvořanem falckraběte rýnského a vévody bavorského Rudolfa II. Slepého, s kterým přišel do Čech na pozvání Karla IV. Jiní naopak tvrdí, že pocházel z ne příliš bohatého zemanského rodu.
Vladařův kumpán i důvěrník
Ať už je pravda jakákoli, Jíra byl typickým dokladem toho, že král Václav IV. ve svém okolí upřednostňoval spíše šlechtice pocházející z nižších poměrů a takové, kteří byli blízcí jeho naturelu. Svou kariéru královského dvořana zahájil Jíra v roce 1380, což je také datum, k němuž odborníci řadí vznik pečetního prstenu. Ten si dal vyrobit nejspíše poté, co jej král povýšil do panského stavu a do erbu mu udělil právě černou vránu na bílém poli. A jak píše František Palacký, Jíra od té doby „smí nosit bílý štít i bílý prapor a na něm černou vránu, na helmu také vránu a přikrývadla z hermelínové kožešiny. On, jeho dědicové i potomci takto smí jezdit na všech turnajích a v každém vojsku.“
Historikové Jíru líčí jako muže, který měl s králem Václavem IV. nejednu společnou vášeň – zejména oblíbenou trojici víno-ženy-zpěv a v neposlední řadě i lov a štvanice. Jíra se stal nejen královým důvěrníkem a kumpánem, ale také členem královské rady, nejvyšším královským lovčím, vrchním představitelem dvorské stavební hutě a purkrabím na hradě Křivoklát. Jeho vazba na tento královský hrad je o to zajímavější, že právě v jeho těsné blízkosti se nacházejí ony Roztoky, Jírův přídomek, místo, kde snad někdy kolem roku 1370 vznikla Jírova tvrz. Památku na Jíru nese obec ve svém znaku dodnes.
Královnin hofmistr
Kromě výše zmíněných funkcí se stal Jíra později také královským podkomořím a hofmistrem královny Žofie. Některé historické prameny poněkud jízlivě uvádějí, že vztah mezi Jírou a královnou Žofií byl více než důvěrný, ale relevantní podklady samozřejmě předložit zapomínají. Buď jak buď králi i královně sloužil Jíra podle všeho velmi oddaně, protože roku 1381 získal povolení postavit si ve vzdálenosti jednoho „kraku“ od hradu Křivoklát svůj vlastní kamenný hrad Krakovec. Zemřel v roce 1413.
Na závěr si neodpustíme ještě jednu historickou perličku: Na uprázdněné místo osobního komorníka královny po něm nastoupil, přesně podle hesla „dějiny jsou plné paradoxů“, jiný významný muž, Jan Žižka z Trocnova.
Mimořádně ryzí šperk
Prsten byl objeven mezi lety 1872–1875 ve Zbečně u Křivoklátu a dnes je ve sbírkách Národního muzea. Je vyrobený ze zlata o poměrně vysoké ryzosti 960/1000, váží přibližně 3,7 g a jeho průměr je celých 2,4 cm. Kruhová pečetní plocha prstenu je z velké části vyplněna trojlistým reliéfem a v jejím středu se nachází rytá figura zmiňované vrány. Nápis na prstenu pak hlásá s.girzi de rostok, čímž už přes šest století nenechává nikoho na pochybách, komu patřil.
