Proč si nechávaly bosenské ženy a dívky tetovat křesťanské motivy?

Od 15. do 19. století ovládali Bosnu Osmani a právě v této éře se náboženské tetování, nazývané sicanje, dočkalo největšího rozšíření. Chorvaté tetovali své děti už kolem desátého roku života – a nejen z pověrčivosti. Snažili se jim tím připomenout jejich vlastní identitu. Děti se totiž unášely do tureckého otroctví vcelku často a ženy věřily, že je tetování ochrání před znásilněním. Všichni ti, co se ocitli v Osmanské říši jako otroci, služebnictvo, nebo budoucí vojáci, byli přinuceni konvertovat k islámu. Tetování jim ale dokazovalo, že na tuto víru přešli nedobrovolně. Často měli navíc vytetovány iniciály svého jména, aby nezapomněli, kým kdysi byli – a stále zůstávají.

TIP: Neznámé dějiny zdobení kůže: Tradiční tetování Maorů a japonské jakuzy

Vzory se jeden druhému podobaly – základem všech byl motiv kříže, který ale přerůstal do podoby ornamentu. Některé ženy si jej nechávaly tetovat i na čelo! S tím, jak se strohý kříž dekorativně rozvětvoval do stran, připomínal spíše severské runy. Možná záměrně! Některé obrazce totiž vypadají jako složené z runy algiz, která fungovala jako mimořádně silná ochrana a byla nošena jako amulet. Konec této pozoruhodné tradici udělal až na začátku 50. let komunistický režim.