Pravda o biopotravinách: Co se skrývá pod módní značkou BIO?

Organické zemědělství není záležitostí posledních let, jak se spousta lidí domnívá. Už v první polovině 20. století se v Evropě dostávalo pod drobnohled expertů, kteří přicházeli s více či méně šokujícími „fakty“. Pravděpodobně nejodvážnějším historickým tvrzením ekologického hnutí byla „schopnost biopotravin léčit rakovinu“.

Onkoložka Tina Finesilverová už ve studii z roku 1989 uvedla, že pět jejích pacientů trpících rakovinným bujením, kteří začali konzumovat biopotraviny, nemělo při pitvě žádné známky předchozí malignity. Kromě toho zemřeli v požehnaném věku z příčin nesouvisejících s nádorovým bujením. Překvapivé je, že už o patnáct let dříve (1975) popsal internista J. I. Rodale úplné vyléčení čtyř pacientů s rakovinou poté, co přijali stoprocentní organickou stravu. Jak je to doopravdy?

Co znamená pojem „organické“?

Termín „organický“ se týká způsobu, jakým jsou zemědělské produkty pěstovány a zpracovávány. Předpisy se sice v jednotlivých zemích liší, USA nicméně vydaly oficiální popis pojmu, podle nějž musejí být organické plodiny „pěstované bez použití syntetických herbicidů, pesticidů, hnojiv nebo klonovaných genů“.

Hospodářská zvířata chovaná pro maso, vejce a mléko musejí žít předpisově v podmínkách podobných jejich přirozenému prostředí (např. pást se na pastvě) a být krmena organickým krmivem a pící. Nesmějí se jim podávat antibiotika, růstové hormony ani žádné vedlejší produkty živočišného původu.

Organické vs. bio

Spousta lidí nechápe rozdíl mezi označeními „organické“ a „bio“. EU normy tyto odlišnosti popisují takto: „Označení ‚organické‘ znamená, že při výrobě nebyly použity žádné syntetické pesticidy, herbicidy nebo chemická hnojiva. Jestliže má potravina navíc nápis ‚certifikována‘, znamená to, že u ní provedla kontrolu (nezávislá) třetí strana.“ „Bio“ znamená, že potraviny pocházejí z ekologického zemědělství, které bere v úvahu blahobyt a udržitelnost planety. Podobně jako u organických potravin se bio produkty pěstují bez použití konvenčních pesticidů nebo umělých hnojiv. Označení bio se zabydlelo hlavně v EU, označení „organické“ spíše v USA.

Benefity bio potravin

Výživová poradkyně Lawrence Robinsonová letos aktualizovala základní benefity bio potravin. „Způsob pěstování potravin má dopad na duševní zdraví a životní prostředí. Biopotraviny obsahují větší množství prospěšných živin (např. antioxidantů) než jejich konvenčně pěstované protějšky.“ 

Podle webu HelpGuide.org lidé s alergiemi na konkrétní potraviny, chemikálie nebo konzervační látky zjišťují, že se příznaky nepříjemných zdravotních stavů zmírní nebo zmizí, když jedí pouze organické potraviny. Biopotraviny taktéž podle některých studií vydrží déle čerstvé, protože neobsahují konzervační látky.

Podle Lawrence Robinsonové mají bioprodukty tendenci být šetrnější k životnímu prostředí. „Ekologické zemědělství snižuje znečištění ovzduší, šetří vodu, snižuje erozi půdy, zvyšuje její úrodnost a spotřebuje méně energie. Hospodaření bez pesticidů je lepší pro zvířata a lidi žijící blízko organických farem.“

Má smysl je kupovat?

Mnoho vědeckých studií popisuje (často přehnané) benefity organických potravin, které mají vliv jak na psychiku, tak na tělesné procesy (včetně prevence proti závažným chorobám). V roce 2012 ale spatřila světlo světa kontroverzní metastudie ze Stanfordské univerzity, ve které se píše, že „neexistují žádné přesvědčivé důkazy o významných přínosech biopotravin z hlediska zdraví“.

„Mezi bio a konvenčními potravinami není velký rozdíl, pokud hovoříme výhradně o přínosu pro lidské zdraví,“ řekla Dena Bravatová, hlavní autorka článku srovnávajícího ne/organické potraviny publikovaného v časopise Annals of Internal Medicine v roce 2012.

Kontroverzní studie

Tým vedený Bravatovou v Stanford's Center for Health Policy udělal dosud nejkomplexnější metaanalýzu studií srovnávajících organické a konvenční potraviny. Zajímavé je, že nenalezli důkazy o tom, že biopotraviny jsou výživnější a mají méně zdravotních rizik než konvenční alternativy. „Vypozorovali jsme jen, že konzumace biopotravin snižuje riziko expozice pesticidům.“

Pravda je taková, že marketingová bublina kolem biopotravin je obrovská. Mezi léty 1997 a 2011 se např. v USA zvýšil prodej biopotravin z 3,6 miliardy dolarů na 24,4 miliardy dolarů, přičemž mnoho spotřebitelů je ochotno za tyto produkty zaplatit jmění. Biopotraviny jsou často dvakrát dražší než jejich konvenčně pěstované protějšky, přičemž lidé odhodlaní následovat tento „trend“ na přehnané ceny nehledí.

Přestože panuje obecný názor, nejspíše právě na základě ceny, že jsou biopotraviny pro nás zdravější než konvenční jídlo, zůstávají jejich zdravotní přínosy stále záhadou. Bravatová, hlavní lékařka ve společnosti Castlight Health, provedla rešerši literárních zdrojů, jež popsala coby „matoucí soubor studií objevujících se v odborných publikacích“. V rámci výzkumu pročetla přes tisíc dokumentů a identifikovala 237 těch nejrelevantnějších, které podrobila detailní analýze. Jednalo se o sedmnáct studií (šestici představovaly randomizované klinické studie) účastníků konzumujících organickou vs. běžnou stravu a 223 studií porovnávajících výživovou úroveň a pesticidní kontaminaci produktů (ovoce, zelenina, obiloviny, maso, mléko, drůbež a vejce) pěstovaných organicky vs. konvenčně. Doba trvání studií se pohybovala od dvou dnů do dvou let.

Nelichotivé výsledky

Analýza dat odhalila bezvýznamný rozdíl v přínosech mezi organickými a konvenčními potravinami. Vědci nevypozorovali žádné konzistentní rozdíly v obsahu vitamínů v biopotravinách, přičemž pouze fosforu bylo v organických produktech více než v konvenčních protějšcích. K tomu Bravatová dodala: „Jelikož lidé málokdy trpí nedostatkem fosforu, je toto zjištění klinicky nevýznamné.“ 

Analýza taktéž neodhalila žádný signifikantní rozdíl v obsahu bílkovin a tuku mezi organickým a konvenčním mlékem, ačkoli důkazy z některých (podezřelých) studií naznačovaly, že organické mléko obsahuje výrazně vyšší hladiny omega-3 mastných kyselin.

Bravatová dodala, že s týmem „nebyli schopni identifikovat konkrétní ovoce nebo zeleninu, která by – pěstovaná ekologičtěji – představovala trvale zdravější variantu, ačkoli na toto téma provedli množství analýz“.

Recenze také přinesla minimum důkazů o tom, že by konzumace konvenčních potravin představovala větší zdravotní riziko. Vědci zjistili, že bioprodukty mají „jen“ o třicet procent nižší riziko kontaminace pesticidy než konvenční ovoce a zelenina, nikdy to ale není štítkem deklarovaných sto procent. A co víc, hladiny pesticidů v obou typech potravin obecně spadají do přípustných bezpečnostních limitů.

Co tato mírně skandální zjištění znamenají pro spotřebitele? Vědci uvedli na pravou míru, že jejich cílem bylo vzdělat lidi a ukázat jim, že nic není tak růžové, nikoli je však odradit od koupě biopotravin. „Když pominete zdravotní účinky, stále existuje spousta důvodů, proč organické produkty kupovat,“ poznamenala Bravatová. Jako příklad uvedla chuťové preference spotřebitelů, jejich obavy z účinků konvenčních zemědělských postupů na životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat.

Jak se vyvíjí globální organický trh?

Zjištění z metastudie Bravatové i z dalších výzkumů (např. Who Are Organic Food Consumers od Renée Shaw Hughnerové) přinesla řadu zajímavých postřehů. Zaprvé to, že organický trh neustále roste – v posledních letech dokonce značně, a je tedy považován za jeden z nejrychleji rostoucích trhů v potravinářském průmyslu.

Globální trh s biopotravinami se v roce 2002 odhadoval na dvacet miliard dolarů. Ve Spojeném království vzrostl trh s biopotravinami mezi léty 1988 a 1993 čtyřnásobně a mezi léty 1996 a 1999 se opět zdvojnásobil. Poptávka po biopotravinách vzrostla o čtyřicet procent v roce 1999 a o pětapadesát procent v roce 2000. Tržby údajně vzrostly ze 100 milionů liber v roce 1994 na 605 milionů liber v roce 2000.

Publikace Organic Food Global Market Report z ledna roku 2023 doplňuje: „Celosvětový trh s biopo-travinami vzrostl z 227,19 miliardy dolarů v roce 2021 na 259,06 miliardy dolarů v roce 2022. Očekává se však, že trh s biopotravinami vzroste v roce 2026 až na 437,36 miliardy dolarů.“ Co se demografických údajů týče, v roce 2022 byla na trhu s biopotravinami největším regionem Severní Amerika. Západní Evropa se umístila na druhém místě, dále Asie a Tichomoří, východní Evropa, Severní Amerika, Jižní Amerika, Střední východ a Afrika.

Na co si dát pozor?

Nízká trvanlivost biopotravin ve srovnání s konvenčními potravinami a nápoji dlouhodobě omezuje trh s organickými produkty. Výzkum amerického televizního kanálu MSNBC v roce 2017 oznámil, že skladovatelnost biopotravin bývá kratší než u konvenčních produktů. Dokonce zjistili, že spousta biopotravin má vyšší množství bakterií, jež způsobují dřívější zkažení.

„Protože biopotraviny nejsou vystaveny stejnému množství konzervačních látek jako konvenční potraviny, bývají náchylné k napadení bakteriemi, a tím pádem mají kratší dobu trvanlivosti,“ vysvětluje reportér MSNBC. Například tuřín, hořčice a endivie mají velmi krátkou trvanlivost a mohou se zkazit dokonce až o padesát procent rychleji než klasické potraviny. Vysoké náklady na balení, logistiku a distribuci za účelem zvýšení trvanlivosti představují další zatížení trhu s biopotravinami a způsobují omezení jeho růstu.