Pozorné sokolí oči: Letecký průzkum za první světové války (3)
V letech 1914–1918 se letecký průzkum vyvinul od téměř amatérských začátků ve vysoce sofistikovanou disciplínu. K upoutaným balonům navíc přibyla výzvědná letadla disponující velice kvalitním fotografickým vybavením
Jedním z příkladů úspěšného využití informací z leteckého průzkumu je například první bitva na Marně (5.–12. září 1914), kdy francouzský generál Joseph Gallieni úspěšně zaútočil na oslabené německé pozice na základě zpráv dodaných letectvem. Vzorově zafungovala také spolupráce britského dělostřelectva s leteckými pozorovateli během bitvy u Aisne (27. května–6. června 1918). Němci tehdy obsadili strategickou kótu, za kterou skryli vlastní baterie, nicméně přesné informace průzkumu způsobily, že císařským kanonýrům dopadaly na hlavy nepřátelské granáty s nezvyklou přesností.
Předchozí části:
Na všech frontách
Na východní frontě během bitvy u Tannenbergu (26.–30. srpna 1914) ruský generál Alexander Samsonov trestuhodně ignoroval informace od carských pilotů, zatímco polní maršál Paul von Hindenburg se rozhodoval na základě poznatků leteckého a rádiového průzkumu. Rusové nakonec utrpěli zdrcující porážku a zoufalý Samsonov raději spáchal sebevraždu. Naproti tomu při plánování ruské ofenzivy v roce 1916 se generál Alexej Brusilov mohl spoléhat na mapy s precizně zanesenými pozicemi nepřítele díky snímkům dodaným leteckým průzkumem.
Pozorovatelé operovali také nad mořem a v této roli se uplatnily i vzducholodě (což se týkalo především Německa) či plovákové letouny a létací čluny. Kromě pátrání po nepřátelských lodích a řízení dělostřelecké palby plnila námořní průzkumná letadla i další úkoly, jako například střežení pobřežních vod, vyhledávání ponorek a minových polí. V prostoru Severního moře operovala britská i německá letadla, italské a rakouské létací čluny zase vzlétaly nad Jadran, letouny francouzského námořnictva se pak objevovaly především ve Středomoří.
Königsberg na mušce
Letecký průzkum se ukázal jako zcela nezbytný v případě potopení německého lehkého křižníku Königsberg, který se na počátku války ukryl před britským námořnictvem v deltě řeky Rufiji ve východní Africe. Jeho polohu odhalila osádka létajícího člunu Curtiss v listopadu 1914, v červnu 1915 pak Britové vyslali říční monitory Severn a Mersey, aby císařského korzára zničily. Plavidla doprovázely čtyři stroje letecké složky námořnictva (2× Caudron G.3, 2× Farman HF.20).
K prvnímu dělostřeleckému souboji německého křižníku a britských monitorů došlo 6. července 1915, ale přestřelka neměla vítěze, mimo jiné také pro nedostatky v řízení palby britských plavidel. Obě lodě totiž střílely současně a letci nedokázali rozlišit, čí je který zásah. Severn a Mersey se na dostřel vilémovského korzára vrátily 11. července. Tentokrát střílel každý monitor zvlášť, řízení palby z letadel probíhalo bezchybně a Königsberg šel nakonec ke dnu. Britové odepsali jeden farman, který zasáhla protiletadlová palba, jeho pilot však dokázal nouzově přistát.
TIP: Střely Le Prieur: první neřízené rakety sestřelovaly balony nad západní frontou
Průzkumné mise lze považovat za nejdůležitější druh operací zajišťovaných vojenskými letadly v době Velké války. Celkový počet pozorovacích letů z let 1914–1918 výrazně převyšuje součet všech ostatních leteckých operací uskutečněných v uvedeném období. O intenzitě leteckého průzkumu za první světové války svědčí fakt, že více než polovinu z osmdesáti vzdušných vítězství vybojoval legendární stíhač Manfred von Richthofen proti průzkumným letadlům.
