Zatímco v dnešní době patří „péefko“ k tradičními novoročnímu koloritu a málokdo si dokáže představit vstup do nového roku bez toho, aniž by své rodině a nejbližším přátelům zaslal tištěnou či elektronickou kartičku s přáním všeho nejlepšího, v dřívějších dobách lidé preferovali osobní blahopřání.
Přestože se v prostředí českých zemích objevila první latinsky psaná novoročenka už v roce 1605, tradice barevných kartiček se rozšiřovala teprve pozvolna. Její dynamický nástup přišel na počátku 19. století zásluhou mazaného hraběte Karla Chotka z Chotkova a Vojína. Aby se vyhnul povinnosti přijímat k Novému roku návštěvy, raději svým přátelům rozeslal lístky s blahopřáním. Společenskému závazku bylo učiněno za dost a hrabě si nemusel dělat starosti s tím, že se svou absencí na setkáních a oslavách dopustil nevhodného faux-pas. A kde se na kartičkách vzala ona záhadná písmena PF? Byl to právě český výtvarník Viktor Stretti, který opatřil novoroční blahopřání francouzskými slovy „pour féliciter“. Jejich iniciály, doplněné nejčastěji cifrou nového roku, zdobí gratulační lístky dodnes.
