Postrach Londýna: Kdo byl předlohou pro vraždícího holiče Sweeneyho Todda?

Už jeden z největších anglických romanopisců Charles Dickens ve svých knihách zmiňuje příběh ďábelského holiče. Ten prý utekl z galejí, aby se vrátil do Londýna a pomstil hrozné skutky, kterých se na něm dopustil vysoce postavený bohatý muž. Spisovatel ale dodával, že jde o pouhou i když slavnou pohádku. Jenže za každou povídačkou bývá i něco málo pravdy…

Jen vymyšlené?

Koláčky plněné masovou směsí patřily a patří ve Velké Británii k oblíbeným pochutinám. V době první tovární výroby se často vtipkovalo o jejich pochybné kvalitě. Děti se škádlily, že by nechutná náplň slaného pečiva mohla být klidně i z lidského masa. Jak na to přišly? 

Všechno to začalo uprostřed viktoriánské éry, když v roce 1846 začala v novinách vycházet na pokračovaní novela Šňůra perel. Brzy se stala senzací. Její romantický děj vyprávěl o záhadném zmizení poručíka Thornhilla. Ten byl spatřen, jak vchází do holičství pana Sweeneyho Todda na ulici Fleet – a pak už ho nikdo nikdy neviděl. V té době měl u sebe perlový náhrdelník pro svou vyvolenou Johannu. Všichni žili v přesvědčení, že se mladý snoubenec ztratil v bouři na moři. Johanna měla ale podezření, že je všechno trochu jinak. Proto se převlékla do mužských šatů a vyrazila pátrat.  

Nelehká živnost 

Vyzvídala i v holičském krámku, kde zrovna hledali výpomoc. Kluka, co tam zametal, totiž odvezli do ústavu pro choromyslné. Podivné... Johanna neváhala a nechala se najmout. A brzy odhalila děsivé praktiky. Holič totiž zásoboval obchůdek paní Lovettové… masem! Přivolaní strážníci našli v kostele Svatého Dunstana sklad mrtvol. A v kryptě objevili i zmizelého Marka, který musel za krvežíznivou dvojici dělat špinavou práci: mlel maso a pekl koláčky. Sweeney v hysterii zabil paní Lovettovou, sám byl ale zatčen, souzen a následně oběšen. A Johanna se svým milým slavila svatbu. Romantické…

Vraždící kapsářka 

Zda románový Sweeney Todd skutečně existoval, není potvrzeno ani vyvráceno. Historie však zná příběh, který se legendě velmi podobá. V roce 1879 si výstřední vdova jménem Julie Martha Thomasová najala novou hospodyni. Žádná ze zaměstnankyň u ní dlouho nevydržela a Julie odmítala dělat domácí práce, to považovala pod svou úroveň. Kate Websterovou proto přijala bez pohovoru. Jenže tak do svého domu pustila ženu nevalné pověsti, chudou zlodějku, která za okrádání lidí šla do vězení už ve svých patnácti letech. 

Kate se narodila v Irsku, později ale odjela za vidinou lepšího výdělku do Londýna. Mezi tamními zlodějíčky potkala pana Stronga. Vypadalo to na šťastný konec, kdyby ji její drahý neopustil pár týdnů před porodem. Z Kate se tak stala chudá lůza, nicka. Jako špatně placená uklízečka kradla u svých zaměstnavatelů, žádné místo si dlouho neudržela a své zoufalství utápěla v laciné kořalce.

Mrtvola bez hlavy

Websterová se svou zaměstnavatelkou nevycházela. Hádaly se. Netrvalo dlouho a paní Thomasová zjistila, že jí doma mizejí věci. S hospodyní chtěla okamžitě skoncovat, pak se ale nechala přemluvit, aby Kate ještě zaplatila víkend. „Jen kvůli tomu malému dítěti!“ tvrdila.

V neděli se vdova v kostele svěřila svým známým, že ten večer u ní její služebná pracuje naposledy. A pak už protivnou dámu nikdo nikdy neviděl. Websterová ji v hádce shodila ze schodů, a pak uškrtila. To byla ta jednodušší část – složitější se ukázalo, kam s mrtvým tělem. Kate ho nařezala, a aby nezačalo smrdět, vařila svou paní po kouskách několik dní. Kromě hlavy a jedné nohy se veškeré maso následně vešlo do dřevěné krabice, kterou za pomoci nic netušícího souseda hodila do Temže. Policie sice obsah truhly našla, ale nebylo jak identifikovat mrtvolu. Chyběla jí přece hlava!

Zabila jsem ji

Mezitím se Kate oblékala do ukradených krásných šatů a postupně prodávala vdovin majetek. Zpeněžit se snažila i vyvařený tuk z mrtvoly. Jenže blízká restaurace o něj neměla zájem. Tak ho vražedkyně rozdala mezi místní, věčně hladové hochy a chudé mladé muže.

TIP: Ráčíte oholit? Karlovou ulicí v Praze údajně prochází přízrak šíleného holiče!

V tu dobu si už ale sousedé dali věci dohromady, a i když Websterová utekla do Irska, byla dopadena. Ještě před popravou vše přiznala – až na to, kam schovala hlavu své zaměstnavatelky. Až v roce 2010 našel přírodovědec David Attenborough během výkopových prací na zahradě proraženou lebku bez zubů, která byla posléze identifikována jako chybějící hlava vdovy Thomasové…