Poslední sousta: Na čem si pochutnávali pasažéři na Titaniku?
Honí vás mlsná, máte chuť na exotické jídlo, trápí vás otázka, co bude dobrého k večeři? Někdo z pěti stovek členů obslužného personálu je vždy po ruce! Luxus a absolutní pohodlí 325 pasažérů první třídy bylo pro posádku Titaniku zásadní
Jak se stravovali cestující na slavné lodi? Výběr pokrmů byl dán tím, kam vás poslalo společenské postavení a palubní lístek. Hlad jste ale neměli nikde. I ve třetí třídě vás čekala snídaně, vydatný oběd, odpolední čaj a decentní večeře. Honorace mohla kdykoliv navštívit À la Carte a Café Parisien čili restauranty na promenádě. Tady čekaly sýry z Francie, ústřice z Baltimoru nebo jehněčí rolky z Berkshire.
Něco na osvěžení
Vzhledem k tomu, že je zrovna 14. dubna roku 1912, a do půlnoci nám ještě zbývá pár hodin, můžeme se osvěžit zmrzlinou. Každý den plavby jí profesionálové pod vedením šéf-zmrzlináře Adolfa Mattmana připravili 1 200 litrů. Pochopitelně, že ta nejlepší, francouzská, nebyla pro každého. Její vzdušnost, jemnou sladkost a vyšší obsah mléčného tuku i vajíček si mohou užívat jen pasažéři I. třídy, kteří ji dostávají jako přílohu ke kávě a dezertům. Ve druhé třídě je pak k dostání zmrzlina americká. Nechutná špatně, ale rozdíl v kvalitě je znát.
Divize vajec
Drůbežárnu bychom v podpalubí Titaniku hledali marně, i když by se jistě vyplatila. Ve zdejších chladírnách totiž museli uchovat 400 tisíc čerstvých vajec. Smažená, naměkko, zastřená i natvrdo, nebo luxusní Egg à l'Argenteuil s chřestem, ve II. třídě pak klasická, jak vyžaduje anglická snídaně, pěkně se slaninou a fazolemi v rajčatové omáčce. Vejce se servírovala i ve III. třídě. Tady už bližší podrobnost o jejich úpravě postrádáme. V podpalubí byl mnohem častější chleba se sladkým džemem. Ovšem luxusní marmelády z Oxfordu nebo Frank Cooper's dostávala jen smetánka.
Je libo lososa?
Mražené ryby na moři? Na nejskvělejší lodi své doby nic neobvyklého! Chladicí boxy v sobě uchovávaly 7,5 tuny ryb a plodů moře. Žebříček popularity vedly sledě uzené zastudena i na skotský způsob, dále americký losos, treska jednoskvrnná a sardelky. Pokud jste dostali chuť na norské ančovičky v salátu a lososovou majonézu, byly k dostání v bufetu. Populárním předkrmem byla ryba v Mousseline, tedy v holandské omáčce. Nechyběly ani ústřice, krevety a humři. To jsme ale v nejvyšší třídě. Ve II. třídě se rybí výběr omezil na tresky v pálivé karamelové omáčce, pečené rybí filety s cibulí a rajčetem, případně uzenáče. V podpalubí jste pak k snídani mohli dostat jen slanečky.
Ovocná pokušení
Bobule sladkého hroznového vína jsou na horních palubách nejdražších cestovních lístků k dostání kdykoli – tácy s nimi jsou volně rozmístěny po chodbách i v kajutách. Že jsou pořád zázračně čerstvé? O to se stará personál, který volně distribuuje každý den plavby na čtyři metráky šťavnatých plodů: pro osvěžení, k přípitku nebo ke zdravé svačince. Jednotlivé bobule se pochopitelně netrhaly holou rukou, ale pomocí elegantních kleštiček. Těch se na Titaniku nacházelo na 1 500 kusů. I když se dá očekávat, že směrem k podpalubí četnost jejich výskytu razantně klesala.
Podobné to bylo i s ostatním ovocem. Ve skladišti čeká 180 beden s pomeranči, 50 beden citronů a dalších 50 s grepy. Což ale není nic proti 17 tunám jablek, která dostal opravdu každý. A zatímco třetí třída chroupala neoloupané plody, vyšší třídě se podávaly nákypy, jablečné krémy a pusinky se šlehačkou.
Jablka také posloužila jako základ omáčky Chartreuse, která vytvořila polštář sladkého želé pro broskev. Ano, na jídelním lístku byla broskvička právě 14. dubna. Stejně jako smažené fíky, které se tohoto dne podávaly v čajovém salonku. Pasažéři II. a III. třídy se ten den mohli těšit jen na švestkový pudink. A když už tak pudinkujeme: Crème caramel a Waldorfský pudink s oříšky se servíroval jako dezert pro I. třídu, zatímco tapiokový pro osazenstvo druhé kategorie.
Lodní chleba
Co si dáte na snídani? Lodní pekárna se ochotně postará o to, aby váš start do nového dne začal příjemným křupnutím dobře propečené kůrky. Jen bochníčků chleba se peklo na tisíc denně, dále rohlíky, rohlíčky i preclíky. Kaše z ovesných vloček patřila ve třetí třídě k obvyklé snídaňové klasice. Na lodi se kvůli tomu nacházelo 7 tun obilovin a rýže. Prakticky celý náklad dodal za sníženou cenu Walter Donald Douglas, ředitel iowské společnosti Quaker's Oats. Chtěl si na tom, že zásobuje nejluxusnější loď světa, udělat reklamu.
Polévka a maso
Napříč všemi palubami byla prakticky každý den k dostání polévka, kterou v Čechách nazýváme dršťková. Jistě, v I. třídě měla podobu dokonale čistého vývaru, zatímco nejníže to byl spíše podivný pokus o guláš. V jedničce byly k dostání i povařené grilované dršťky. V poslední den plavby se servírovala ječmenná polévka, consommé Olga a consommé Fermier, tedy v podstatě boršč obohacený o drůbeží maso. Ve dvojce si mohli pochutnat na rýžové polévce s hráškem.
Lodní chladírny ve svých útrobách ukrývaly především maso. Z 35 tun čerstvě nabouraného masa vedlo skopové, jehněčí a hovězí. Pečené a grilované se podávalo prakticky nepřetržitě, exotikou pak zaváněla plněná střívka. Jehněčí kotletky obědvali pasažéři právě onoho osudného dne, kdy se loď potopila. Dále tu bylo 12,5 tuny mražené drůbeže, určené spíše pro II. třídu. Pochopitelně s výjimkou kachních a husích prsíček, upravovaných na irský způsob nebo flambovaná.
Brambory jí každý
Brambor je tu dost pro všechny. Ve skladišti je jich uskladněno 40 tun. V první třídě potkáte glazované, restované nebo s bernaiskou omáčkou, majitelům nejlevnějších lístků musí stačit bramborová kaše a klasické vařené brambory. Jídelní lístek ze 14. dubna uvádí Filet Mignons Lili, tedy opečenou rozkrojenou brambůrku s plátkem masa a lahodnou omáčkou, případně Parmentier doplněný o čerstvé kulaté brambory vařené v páře.
Velká čísla a malá statistika
Opravdu přesný počet pasažérů lodi Titanic nám zatím, navzdory lodním deníkům i evidenci palubních lístků, uniká. Oficiální číslo hovoří o 2 229 lidech, z nichž 913 bylo přímou součástí posádky. Počet přeživších osudné katastrofy se pak odhaduje na 701 až 713 osob. K záchraně měli blíž ti, kteří se nacházeli poblíž paluby a záchranných člunů, což byli pasažéři I. třídy. Ze 325 jich přežilo 202, tedy 61 %.
TIP: Osudové rozhodnutí: Proč Titanic neměl nikdy vyplout?
Filmy ale poněkud přehánějí – boháči neměli přednostní právo na záchranu. Z II. třídy se totiž dostalo 118 z 285 lidí – tedy na 42 %. Pasažéři III. třídy měli sice větší smůlu, ale nikoliv kvůli svému původu. Většina z nich totiž skončila za uzavřenými bezpečnostními přepážkami. Ze 706 jich přežilo jen 120, tedy 24 %. Katastrofu tak přečkalo 37 % pasažérů. Kdo to odnesl nejhůř? Posádka, která šla na řadu skutečně až jako poslední. Přežilo jich jen 215, tedy 23 %.