Porcovna na mamuta: První řeznictví u nás existovala už v pravěku

V době před 30–25 tisíci lety se po našem území v hojném počtu proháněli jeskynní lvi, hyeny, medvědi, koně, zubři, pižmoni a další „menažérie“ vrcholící doby ledové. V období pozdního pleistocénu přitom obývali naši krajinu i takzvaní lovci mamutů. Na mnoha místech, která jsou dnes již z velké části pod dlažbou měst a asfaltem silnic, číhali naši dávní předci na svoji lovnou kořist. Ulovit velké a nebezpečné zvíře byla jedna věc, co se však se získanou kořistí dělo poté?

Mamut a mamutář

Jeden z nejzajímavějších objevů tohoto druhu spatřil světlo světa před 112 lety ve východočeském městě Hradci Králové v části zvané Svobodné Dvory. Počátkem dubna roku 1899 zde byly v někdejší cihelně pana Jaroslava Morávka-Tvrzského odkryty pozůstatky mamuta. Objev představovaly obří mamutí kly, z nichž větší měřil na délku 2,72 metru a jeho objem činil na dolním konci 60 centimetrů, a čelistní kost s lícními zuby. O celkové velikosti obřího savce svědčila prakticky každá odkrytá část jeho skeletu, včetně bezmála metrových žeber. Přitom šlo ještě o mladého, zřejmě dosud nedospělého jedince.

Ve své době se stal nález velkou atrakcí a se zájmem si jej prohlíželi tehdejší prominenti z blízkého i dalekého okolí. Podívat se přijeli i turisté a zájemci z Prahy, Vídně, Berlína nebo Vratislavy. Mamut se v Hradci Králové a okolí stal na konci 19. století novým fenoménem. V té době se také objevil nový termín – „mamutář“. Tím byli z legrace označováni laici, kteří o mamutech sice ve skutečnosti nic nevěděli, ale to jim nebránilo rozdávat o těchto dávných chobotnatcích rozumy na všechny strany.

Pod odborným dohledem

 K nálezu z cihelny se brzy vyjadřovali i opravdoví odborníci, kteří lokalitu osobně navštívili. Byli mezi nimi slavní badatelé své doby, jako například významný archeolog Jan Nepomuk Woldřich (1834–1906), Josef Ladislav Píč (1847–1911) nebo také Karel Jaroslav Maška (1851–1916), proslavený zejména objevy z moravských nalezišť. Všichni zmínění badatelé se přitom shodli na tom, že v případě mamuta ze Svobodných Dvorů se jedná o velmi významný objev. Zkamenělina masivního savce se nacházela ve vrstvě cihelné hlíny asi tři metry pod úrovní země a dělníci na ní doslova narazili svými kopacími nástroji.

Kromě obřích klů bylo z mamuta postupně odkryto také několik žeber s obratli, části pánevních kostí, spodní čelist se dvěma stoličkami, kloub jedné z nohou a množství dalších fosilních fragmentů ve dvou hromadách. Ani to ale ještě nebylo všechno. Později totiž byly objeveny i další části kostry, která se tak ukázala být téměř kompletní. Svým zachováním byla fosílie poměrně unikátní a později se stala na dlouho zlatým hřebem expozice královéhradeckého muzea. Nedaleko byly objeveny také početné kosti zubrů, koní, losů a srstnatých nosorožců.

Domněnka, nebo fakt?

Otázkou však zůstávalo, jak se kostra mamuta do onoho místa vlastně dostala. V polovině dubna roku 1899 byl přímo mezi žebry a obratli mamuta objeven ostrý pazourkový nůž, který nepochybně patřil pravěkému člověku. O několik dní později byl objeven ještě druhý pazourkový nůž a také zbytky někdejšího ohniště. Tento nález definitivně potvrdil již dříve vyslovenou domněnku, že mamut byl zabit a následně „naporcován“ dávnými lovci, kteří postupně využili jak jeho maso, tak i rozměrnou kůži, hustou a tepelně izolující srst a dále i některé orgány, zejména mozek, který byl oblíbeným pokrmem bohatým na bílkoviny.