Pompézní zimní bál svedl naposled dohromady rozvětvenou rodinu Romanovců
Nebyl to poslední bál, který Romanovci pořádali. Svou pompézností však patřil k vůbec nejskvělejším. A zatímco se zlato a drahokamy na róbách okázale blyštěly, nad ruským impériem i nad carskou rodinou se stahovala mračna
Ples, který se konal 13. února 1903 v Zimním paláci v Petrohradě, měl oslavovat výročí 290 let vlády romanovské dynastie. Jedna z nejstarších evropských vládnoucích rodin tuto oslavu pojala jako velkolepou a blyštivou procházku svou vlastní historií. Pozváno bylo na tři sta devadesát hostí z široké carské rodiny, šlechtické smetánky tehdejšího Ruska i ciziny – včetně thajského prince.
Opera a balet
První část oslav započala 11. února v galerii Ermitáž, kde hosté postupně předstupovali před carskou rodinu, aby jí obřadně vzdali úctu. Tento večer byl zasvěcen umění: zazněly scény z opery Boris Godunov od Musorgského v podání Fjodora Šaljapina, slavného operního pěvce, ale jinak člověka pro carské úřady poněkud problematického kvůli svému přátelství se socialistou a revolucionářem Maximem Gorkým.
Následovalo několik aktů z baletů Bajadéra a Labutí jezero. Tančila mimo jiné i slavná baletka Anna Pavlova. Slavnostní večeře musela být servírována hned v několika místnostech – tolik lidí by se do jednoho sálu ani nevešlo. I tuto noc se tančilo – například ruská varianta čtverylky. To hlavní ale mělo přijít teprve o dva dny později.
Poklady z historie
Už samotné přípravy měly dodat akci prestiž. Carská rodina sáhla do rodinné pokladnice a oblékla několik staletí staré šaty vyšívané zlatem a poseté drahokamy – téma totiž velelo pojednat celou událost v duchu 17. století, kdy se z vlivné bojarské rodiny Romanovců stala vládnoucí dynastie. Ostatní pozvaní si nechali ušít róby podle historických předloh – jejich návrhy měl na starosti ruský malíř a návrhář Sergej Solomko. Nechyběly kožešiny, archaicky vysoké čelenky dam zvané kokošníky, staré rodinné šperky i skvosty pořízené u oblíbeného klenotníka carské rodiny Carla Fabergého. Důstojníci byli zase oblečeni do uniforem různých pluků několika historických epoch.
Kostýmní ples se onoho 13. února vyvedl dokonale. Všichni, včetně orchestru a obsluhy, jako by vypadli ze stroje času. Úvodní vystoupení představilo tradiční ruské tance v podání dvaceti šlechtických párů a dvou sólových tanečnic – kněžny Alžběty Fjodorovny (sestry carevny Alix provdané za carova strýce) a princezny Zinaidy Jusupovové. Plesalo se až do jedné hodiny po půlnoci – ačkoli vládu na parketu pochopitelně převzal valčík, mazurka a čtverylka.
Na památku
Tak skvělá a propracovaná podívaná nemohla zůstat bez dokumentace. Více než desítka najatých fotografů po skončení plesu zachytila všechny účastníky v množství aranžovaných póz – jednotlivě i po skupinkách. Na společné fotografii všech hostů v čele s carem a carevnou je zaplněno celé jedno velké schodiště – bylo to snad úplně naposledy, co se celá rozvětvená rodiny Romanovců sešla v takovém počtu.
TIP: Vyvraždění carské rodiny: Proč museli Romanovci zemřít?
„Velkolepé!“ nadšeně se rozplývali účastníci. Nic nezáleželo na tom, že na východě impéria se stahují mračna a válka s Japonskem je na spadnutí. Nikdo z plesajících si nedělal velkou hlavu s nespokojenými bouřícími se dělníky. Carský režim se udržel u moci ještě více než desetiletí. Romanovci oslavili čtyřsté výročí a potom je roku 1917 smetly dějiny…