Pevnost v Ágře: Rudá perla Indie
Jen dva a půl kilometru od slavného Tádž Mahalu se nachází jeden z největších architektonických skvostů Indie. Pevnosti v Ágře se přezdívá také Červená – obepínají ji totiž vysoké zdi z rudého pískovce, které kdysi chránily sídlo samotného vladaře. Přepychovou podobu vtiskl areálu především císař Šáhdžahán
Mohutné hradby pevnosti v Ágře, ležící asi 200 km jižně od Dillí, ční v některých místech do výšky až 21 m a táhnou se v délce bezmála 2,5 km. Ukrývají přitom perlu středověké indické architektury: Komplex paláců, správních budov i mešit tvoří ve skutečnosti menší „město ve městě“. A v době největší slávy se právě za těmito rudými zdmi nacházelo císařské sídlo.
Přepychový areál začal vyrůstat na popud císaře Bábura, zakladatele mughalské dynastie, která v Indii vládla v letech 1526–1858. Roku 1526 nechal panovník původně šlechtický palác přestavět na vojenskou základnu. Jeho následovník Akbar Veliký pak učinil Ágru hlavním městem říše a rozhodl se pevnost přebudovat. Rekonstrukce, při níž stavbu obklopily tlusté zdi z rádžasthánského pískovce, započala roku 1565 a podle historiků na ní pracovaly čtyři tisíce dělníků po osm následujících let.
Tvář z bílého mramoru
Současnou vnitřní podobu ovšem místu vtiskl až Akbarův vnuk Šáhdžahán, který mimo jiné proslul výstavbou legendárního Tádž Mahalu. Na rozdíl od svého děda tíhl spíš k bílému mramoru, a aby naplnil vlastní představu, neváhal některé stavby úplně zbourat a vybudovat znovu. Za jeho největší přínos se považuje palác Chás Mahal s mramorovou síní a vedle něj stojící paláce se zlatými kupolemi, určené pro císařské dcery.
TIP: Zlatý chrám Amritsar: Nejposvátnější poklad Indie
Na sklonku života Šáhdžahána sesadil jeho syn Aurangzéb, který prý otce věznil v jedné z věží pevnosti, zvané Musamman Burdž. Starci se z ní otevíral výhled na zmíněný Tádž Mahal, jejž dal zbudovat jako památku na svou milovanou ženu.
Mezi další skvosty pevnosti v Ágře patří Motí Masdžid neboli Perlová mešita. Celý vnitřní komplex pak představuje jedinečnou ukázku architektonického stylu pojmenovaného na počest císaře „šáhadžaháni“: Sloh klade důraz na dokonalost tvarů a využití prostoru tak, aby vznikal dojem lehkosti. V dnešní podobě pevnosti se mísí indické, perské, ale také evropské prvky, jež se do stavby promítly za britské koloniální éry.
