Arménský klášter Geghard patří mezi vůbec nejstarší křesťanské stavby
Napříč arménskými horami se nacházejí pozoruhodné kostely a kláštery, často vytesané přímo do skalních stěn. Mezi ty nejúžasnější pak zcela jistě patří komplex Geghard v údolí řeky Azat.
Vedle pevnosti Erebuni, jež se tyčí na okraji Jerevanu už téměř tři tisíce let, představuje největší arménskou historickou perlu právě klášter Geghard – patří totiž k vůbec nejstarším křesťanským stavbám. Arménie přijala křesťanství coby státní náboženství už v roce 301, celých 79 let předtím, než ke stejnému kroku přistoupil Řím.
Víra skrytá v horách
Podle tradice klášter založil Řehoř Osvětitel, a to na základech dávné pohanské svatyně ukryté v jeskyni. Jednalo se o logickou volbu, neboť odlehlé údolí dýchá přímo mysteriózní krásou: Pouhé desítky metrů od kaverny se táhne hluboká průrva, do níž se z příkrých skal řítí vody Azatu. Skalní stěny přitom brání přístupu jinak než jedinou soutěskou, která bývala dobře strážená.
Právě prvotní pohanskou jeskyni nechal Řehoř prohloubit a vybudovat uvnitř kostel, ačkoliv současně zachoval nezměněnou její nejstarší část, kde ve tmě vyvěrá ze skalní praskliny potok sloužící ke křtům. Coby turisty vás nikdo neokřikne, když si do neviditelné tůně posvítíte mobilem, ale přijdete tak o kus jejího tajemného nádechu…
Od skály ke kopí
Původní klášter nazývaný Ayrivank neboli „skalní“ se následně rozrostl o další kostely a ubytovací prostory, ale v roce 923 ho Arabové zcela zničili. Když však gruzínská královna Tamara dobyla Arménii zpět, dočkalo se svaté místo obnovy a roku 1215 přibyl k jeskyni kostel. Později lokalitu vlastnila šlechtická rodina Khaghbakianů, vazalů arménských princů, a proměnila ji v rodovou pýchu. Do skály bylo vytesáno několik dalších svatostánků a klášterní budovy i cely sahaly až k samotnému vodopádu.
V roce 1258 se Arméni spolu s Gruzínci zúčastnili obléhání Bagdádu coby spojenci Mongolů a z válek s muslimy bylo přivezeno nemálo svatých relikvií, včetně kopí, jež mělo proklát bok Krista na kříži. Podle tradice jej do kláštera přinesl apoštol Juda Tadeáš už ve 4. století, ale ve skutečnosti nejspíš pochází právě z 13. století – a zároveň dalo obnovenému svatostánku jeho současné jméno Geghard neboli „klášter kopí“. Komplex dodnes slouží svému prvotnímu účelu, ale kopí se přesunulo do katedrály v Ečmiadzinu, jež představuje zřejmě nejstarší stavbu svého druhu na světě.
