Petřínská rozhledna: Železná věž vyšší než Eiffelovka
Zatímco mnozí Pařížané ocelového obra nesnášeli, Češi měli jasno – je to kráska, architektonický skvost. Takovou věž musela mít i Praha
Jednoho jarního dne roku 1889 vyjel z Prahy speciálně vypravený vlak, ve kterém se uvelebilo 363 členů a příznivců nedávno založeného Klubu českých turistů. Cíl: Světová výstava v Paříži. Jedna z největších senzací konce 19. století. U toho čeští turisté nemohli chybět. Hitem výstavy byla v té době nejvyšší stavba světa, 300 metrů vysoká Eiffelova věž.
Průběh stavby
Cestou zpátky do Prahy uzrál v hlavách zakladatelů klubu – spisovatele Viléma Kurze a architekta Vratislava Pasovského – jasný plán. Takovou věž si postavíme v Praze taky! Jen pětkrát menší. Kde? Co třeba na 318 metrů vysokém vrchu Petřín? Odtud bude krásná vyhlídka do všech stran. Nedlouho po návratu založili Družstvo pro výstavu Petřínské rozhledny, jenž začalo projekt plánovat a shánět peníze. Bylo rozhodnuto, že kromě rozhledny vznikne také lanovka, která bude na Petřín vozit návštěvníky. V lednu 1890 představili své plány veřejnosti. „Rozhledna i lanová dráha budou hotové už příští srpen,“ prohlásil směle Kurz. Veřejnost jej nebrala vážně. To jen tak fantazíruje! Fantazie se však proměnila ve skutečnost. Petřínská rozhledna byla slavnostně otevřená 20. srpna 1891.
Vlak na křivých kolejích
Zároveň se stavbou rozhledny začaly i stavební práce na lanové dráze. První cestující svezla už 25. července. Trať tehdy měřila 396,5 metrů (dnes je to 510 metrů) a jezdily na ní dva vozy poháněné vodou. Vždy vyrážely na trať proti sobě – jeden z horní, druhý z dolní stanice. Do nádrže horního vozu se načerpalo tolik vody, aby byl těžší než vůz dole. Když začal sestupovat, vytáhl svou vahou spodní vůz nahoru. V dolní stanici se voda vypustila do kanálu. Bohužel systém nefungoval ve velkých mrazech, kdy voda zamrzala, a při vysokých vedrech, kdy zase vysychala. To pak turisté museli nahoru po svých. Vodu později nahradila elektrika.
