Pět osudů z časů Velké hospodářské krize: Krach průmyslníka z Trutnova
Velká hospodářská krize před 90 lety tvrdě zasáhla celou společnost. Podle národohospodářů nebyla do vypuknutí druhé světové války zažehnána a stala se tak nejhorší ve 20. století. Její dopady budeme sledovat na osudech pěti konkrétních osob. Tím dnešním je příběh průmyslníka z Trutnova…
Hermann Wolf byl Němec. Jeho rodina a předkové žili v Trutnově již celé generace. Po otci převzal před první světovou válkou zavedenou mechanickou tkalcovnu zaměstnávající na 200 dělníků. Do roku 1929 se mu ji podařilo modernizovat. Staré transmise nahradil novou výkonnou strojovnou, v USA nakoupil nové tkalcovské stroje a rozšířil výrobu. Tkalcovna pana Wolfa koncem dvacátých let prosperovala a on byl náležitě hrdý. Hned vedle továrny si nechal vystavět pěknou funkcionalistickou vilu.
Krach průmyslníka
Počátkem roku 1929 se začaly objevovat náznaky stagnace. V dubnu bylo rozhodnuto, aby polovina zaměstnanců zůstala 14 dnů doma a poté se vystřídala s druhou polovinou, která zatím chodila do práce. Krize, která v podniku nastala, hrozila přerůst v masivní stávku dělnictva, z čehož mělo obavu především zdejší okresní hejtmanství. Urychleně se proto hledala možnost řešení situace a pan Wolf byl vyzván, aby se sešel s deputací dělníků na okresním hejtmanství. K setkání sice došlo, ale výsledek jednání zúčastněné strany nepotěšil. Pan Wolf byl nucen přiznat, že je toho času ve svízelné hospodářské situaci.
V červenci nastala první vlna propouštění. Další zaměstnanci byli propuštěni v nadcházejícím roce. Odbyt tkalcovny se blížil nule. Akcie, které měl pan Wolf uložené v trutnovské spořitelně, se brzy proměnily v bezcenné kusy papíru. Pracovní doba se počátkem roku 1930 zkrátila na 32 hodin týdně, pracovalo se pouze čtyři dny v týdnu. A někdy ani to ne. V polovině roku byla výroba zastavena úplně.
Pan Wolf neměl mnoho možností, jak svůj podnik zachránit. Obrátil se proto na banku, zdali by mu nepomohla úvěrem. Tento krok se však ukázal jako osudová chyba. Banka sice finančně vypomohla, ale v roce 1931 žádala splacení úvěru, který díky úrokům dosáhl astronomické výše. Když pan Wolf nesložil požadovanou částku do dvou měsíců, převzala správu veškerého jeho majetku banka. Byl tak učiněn poslední krok ke konečnému zastavení výroby, propuštění zbylých zaměstnanců a vyhlášení krachu.
TIP: Na rozkaz prezidenta: Skutečně nechal Masaryk střílet do dělníků?
Poslední měsíce roku 1932 pronásledovali pana Wolfa věřitelé, zvláště z kruhů německých finančníků, od kterých si vypůjčil peníze na nájem v jednom z pokojů hotelu Klein. Již tehdy ho sužovaly zdravotní problémy. V prosinci jej nemoc upoutala na lůžko. Zlomený průmyslník zemřel den před Štědrým dnem.