Omamná vůně benzinu aneb Historie automobilek první republiky

Jejich původním produktem totiž bývala jízdní kola, v lepším případě kočáry. Přesto je mezi prvním autem vyrobeným ve světě a u nás časový rozdíl jen několik let, přičemž výroba automobilů se v českých zemích začala slibně rozvíjet jižna přelomu 19. a 20. století, a to zásluhou českých i německých inženýrů. Ostatně celý automobilový průmysl dostal pořádnou šťávu až s počátkem pásové výroby Henryho Forda, který uvedl v roce 1908 na trh první lidový vůz Ford T. Jeho revoluční metodu se jezdil do Ameriky učit nejeden český konstruktér či podnikatel.

Do vzniku samostatné Československé republiky se tady vyrobilo celkem 4748 automobilů,vznikla řada nových značek, z nichž mnohé přetrvaly do dnešní doby, jiné ale zanikly nebo se transformovaly či spojily s jinými. Jaký byl jejich osud?

Präsident a Ledwinka

Pokud vám tato jména nic neříkají, pak vám určitě něco napoví značka Tatra. Tak se totiž později přejmenoval podnik NesselsdorferWagenbau-Fabriks-Gesellschaft, který sídlil v Kopřivnici. Ignác Šustala v něm od poloviny 19. století vyráběl kočáry, bryčky a později dokonce i vagony. Právě zde vznikl první tovární automobil vyrobený nejen na našem území, ale také v celé střední Evropě. Bylo to v roce 1898, jeho hlavním konstruktérem byl Leopold Sviták a vůz dostal jméno Präsident. Na rozdíl od Benzova automobilu se v NW, jak se továrna označovala, soustředili na komfort a luxusní provedení, měli ostatně dostatek zkušeností z výroby kočárů, v nichž se vždy vozili jen zámožní lidé. 

Tehdy automobil poháněl Benzův dvouválcový motor, již za pár let se ale firma pustila do výroby vlastních agregátů. Konstruktérem v té době nebyl nikdo jiný než Hans Ledwinka, který je podepsán například pod modelem z roku 1906 se čtyřválcovým motorem o objemu 3,3 litru, jenž nesl název Nesselsdorfer S. Ledwinkův systém náprav využívá značka Tatra v konstrukci svých neobyčejně odolných nákladních vozů dodnes.

A odkud se vzal název automobilky? Inspirací pro název značky byly nejvyšší slovenské hory, neboť právě v Tatrách provedl tehdejší ředitel společnosti Novák test vozu TL 4, který bez zaváhání překonal i extrémní podmínky velehor. 

Krásné prvorepublikové linie

V meziválečném Československu se tovární výrobě automobilů dařilo. Na začátku třicátých let sice vypukla světová hospodářská krize, ale přesto se v naší zemi ještě v roce 1938 (tedy před vypuknutím druhé světové války) vyrobilo obdivuhodných 13 900 automobilů. Toto období dalo vzniknout značkám, jako je Aero, Avia, Praga, Laurin & Klement či Jawa, které známe dodnes, ale také Velox, Walter či Wikov, jež skončily prakticky v zapomnění. Příčinou byl většinou neúspěch nebo nerentabilita výroby. Mezi známé modely meziválečných let patřily Tatry 57, přezdívané hadimršky. 

Pozoruhodné byly automobily značky Wikov. Cizokrajně znící název je ve skutečnosti zkratkou jmen Wichterle a Kovařík. Společnost začínala jako mnoho jiných výrobou zemědělských strojů, v roce 1922 však v prostějovské strojírně začali stavět překrásná auta, jak pro běžné cestování, tak i sportovní vozy určené pro závodní dráhu. Vyznačovaly se především výrazně aerodynamickými tvary, a to jak cestovní modely, které dnes ještě občas objevíte na výstavě veteránů, tak závodní vozy, s nimiž prý bylo možno dosáhnout rychlosti až 145 km/h.

Osud těchto mimořádných automobilů byl smutný, ale nevyhnutelný. Modely byly drahé a hospodářská krize si zde vybrala svou krutou daň. I když se značka pokusila zachránit levnějším modelem Wikov Baby z roku 1934, záměr se nepodařil a továrna od výroby osobních vozů upustila.

Plejáda osobních aut

Svou stopu vepsala do historie českého automobilismu také pražská waltrovka. Josef Walter jako mnoho jiných začínal s jízdními koly, v roce 1902 už uvedl první motocykl. Následovaly tříkolky a až v roce 1913 přišel první moderní osobní vůz, který měl úspěch i v zahraničí. Slibně se rozvíjející výrobu přerušila první světová válka, během níž byla budova továrny příliš poškozena na to, aby mohla pokračovat. Po dvouleté rekonstrukci se automobily Walter opět dostaly na trh, výroba osobních aut tu však trvala jen další jednu dekádu. V letech 1931–1933 se v Jinonicích ještě vyráběly licenční Fiaty, ale tím produkce prakticky skončila. Následně tu zůstala výroba leteckých motorů, sláva značky Walter s typickým modrým logem však dávno pohasla a před nedávnem vzal za své i celý opuštěný obrovský výrobní areál, na jehož místě najdete novou obytnou a kancelářskou čtvrť.

Prvotní nadšení mnoha výrobců tak skončilo ještě před druhou světovou válkou a na trhu se udržely jen silné značky, zaštítěné dostatečným kapitálem a pochopitelně i odbytem. Podle Sdružení automobilového průmyslu se v roce 1939 v tehdejším Československu vyrábělo 17 typů osobních vozů. Nejprodávanějším modelem byla Škoda Popular, která zaujímala víc než třetinu trhu s 3 842 prodanými auty. Významný podíl držela také Tatra s „hadimrškou“ (1 707 kusů) a dalšími modely. Skoro dva tisíce kusů prodala i Praga s modely Picolo, Lady, Alfa a Golden.

Přežila jen škodovka 

Původní opravna jízdních kol Václava Klementa a Václava Laurina prošla bouřlivým vývojem a různými transformacemi hned několikrát ve své historii. I to se jistě promítlo do její schopnosti přežít do současnosti. Firma Laurin & Klement po úspěšně rozjeté výrobě bicyklů Slavia už v roce 1898 přepracovala dosavadní motocyklety bratří Wernerů a pustila se do výroby motocyklů, prvních motorek vyráběných na území tehdejšího Rakousko-Uherska.

V roce 1905 byly na světě první prototypy automobilů a o rok později začíná výroba sériového automobilu Voiturette. Laurin a Klement zakládají akciovku a továrna začíná pracovat na dalších modelech automobilů. Nejdřív přichází čtyřválec typu F, ale brzy čítá modelová řada celých devět typů. Je v ní zastoupen malý dvouválcový osobní vůz, závodní čtyřválec, ale také třeba omnibus.

TIP: Příběh německé legendy: 115 let historie automobilky Opel v obrazech

Vítězství v automobilových závodech byla v první polovině 20. století téměř nezbytnou vstupenkou na trh, a tak na nich nechyběl ani závodní vůz Laurin & Klement typu F, který v roce 1908 na rakouském Semmeringu zvítězil ve všech třídách, v nichž startoval. Společnost svou pozici upevnila ještě před první světovou válkou převzetím libereckého automobilového závodu Reichenberger Automobil Fabrik, po válce pak následovalo spojení se Škodovými závody v Plzni a zároveň i změna značky vozů na Škoda. Z té doby pochází také logo s okřídleným šípem v kruhu. Druhá světová válka znamenala zničení výrobního závodu a následovalo znárodnění, toho se už ale Laurin ani Klement nedočkali, zemřeli ještě před začátkem války.